Argumentují bezpečnostními motivy. To je ovšem argumentace licoměrná. České republice žádné nebezpečí ze strany nějakých zakuklenců nehrozí. Kuklí se výtržníci z extrémní levice a s těmi si musí policie poradit (z půtek mívá více šrámů strana zákona než strana kraválující). Lidovci by si měli hodně rychle rozmyslet co dělají, než se schválí pitomý zákon a policajti budou honit Mikuláše s čertem v zimě a masopustní maškary o něco později. Bezpečnostní aspekt je směšný a zástupný. Jde jenom a výhradně o burky a také o to, aby naše společnost měla dost sebevědomí si to přiznat.
Jsme společnost, která sto padesát let konstituovala emancipaci žen. Toto úsilí vinou feministického extremismu dostává v poslední době někdy groteskní, jindy hrozivý rozměr (denunciační hnutí Me too), nicméně vědomí rovnoprávnosti obou pohlaví je už hluboce vkořeněno do společenského povědomí. Majetnické zahalování vdaných žen odporuje všemu, o co se evropská společnost sto padesát let snažila a je třeba to jednoznačně a zásadně odmítnout, tečka – a žádné vymlouvání na bezpečnostní aspekty. Zákon proti burkám, ano. Zákon proti Mikulášům, ten ať si lidovci vetknou do své výbavy.
I když… v případě burek to také nese problémy. Jak je to na letišti? V Ruzyni mě horlivý činovník přinutil svléknout si kalhoty, aby si prohlédl jizvu po endoprotéze. Chodí ženy v burkách kontrolou zahalené? Já se jen ptám… Na letišti v Maskatu v Ománu jsem jednou viděl, jak pán tvorstva hnal stád svých pěti zahalených žen přes kontrolu jako zvířata a odhalovat se samozřejmě nemusely. V Ománu to konstatuji. V Praze by mě to opravdu zajímalo, jak to je.
V těchto vedřinách bývá u nás Anna s Eliáškem – máme tu samozřejmě taky vedro, ale nějak se líp snáší ve Zvoli na zahrádce za barákem, než na sídlišti v Praze. Gari si chlapečka oblíbila. Ráda se kolem něho motá a je velice spokojená, když Anna miminko položí na matraci a Gari si může k němu lehnout.
Nora je Paní Opatrná, dává najevo, že v zásadě proti miminku nic nemá, ale že bude nadále naslouchat rad Matky Moudrosti a půjde mu z cesty – i když zatím děťátko je jenom o málo pohyblivější než houska. Žádné kamarádíčkování. Gari zvolila jinou strategii. Zatím s Elim moc legrace není, ale kdo si počká, ten se dočká a třeba se z toho tvorečka vyklube něco akčnějšího.
To víš, že se vyklube. Už brzy.