Sonda nese jméno našeho současníka, Eugena Parkera (narozen 1927), autora teorie solárního větru. Start rakety se sondou, která se maximálně přiblíží slunečnímu povrchu, mi připomněl Ray Bradburyho a jeho sbírku Zlatá jablka ze Slunce. V originále vyšla v roce 1953, my si museli počkat devět let do roku 1962, kdy péčí Adolfa Hoffmeistera vyšla nepřekonatelná sbírka Labyrint a v ní je Bradburyho povídka zařazena.
Pro mě, tehdy chlapečka osmiletého, znamenala životní zvrat, jako kdyby na mne spadnul balkón. Labyrint, spolu s díky Lema, Verna a Wellse, mě nasměroval na sci-fi trajektorii a jí jsem věrný dodnes. Nechci tvrdit, že na mě zanechal největší dojem právě tento Bradburyho opus, ve své podstatě je v Bradburyho díle dosti výjimečný. Nabrat do Číše sluneční povrch a odletět, to je ten cíl... Tohle objevitelské puzení bylo od té doby oslabeno opakovanými útoky skepse. Jsem proto rád, že skepse ještě stoprocentně nezvítězila, že objevitelský duch přežívá a že sonda nazvaná podle úžasného objevitele a průkopníka Eugena Parkera míří v Bradburyho stopách.
Ve zvolském areálu zvaném z historických důvodů Prasečák začal v sobotu v poledne, dejme tomu, koncert s vyhlídkou konce v jednu ráno. V deset jsme už byli celá sestava, Ljuba i já plus oba pejskové, na útěku směr Tvrz Holešice, měli jsme tam zamluvenou chatičku na noc ze soboty na neděli. Shodou okolností Anna s Radkem se pohybovali v okolí zvole – v tu dobu, kdy dejme tomu koncert probíhal (jeli navštívit kamaráda). Zvukové vlny se valily krajem takovou silou, že jim div nepřevrhly auto! No, k Orlíku nedorazily.
V sobotu jsme si udělali výlet do nedaleké Radavy, před lety jsme totiž nějak na podzim tábořili v tamním opuštěném kempu, to byla ještě živa Iriska, a dívali se na zámek Orlík. Teď je ovšem plná sezóna, kemp je v provozu a tak jsme se museli spokojit s potulováním po skalnatém břehu.
A všude bylo ticho… božské ticho… a žádný dejme tomu koncert! Perlička: Ljuba původně uvažovala o tom, že bychom si najali chatičku v té Radavě. Byli jsme tam pak na obědě a první, co nám padlo do oka, byl velký plakát: DNES VEČER DISKOTÉKA!