S rozumnou mírou pravděpodobnosti dal Babiš spolu s Hamáčkem v roli ministra vnitra Šojdrové volnou ruku, aby vhodné děti našla a pak by jim Česko prostřednictvím ministerstva vnitra poskytlo dočasnou mezinárodní ochranu. Trvalý azyl ani české občanství nepřipadají v úvahu, adopci dokonce neumožňuje syrské právo.
Jedna interpretace jednání staví Šojdrovou do komické polohy. Babiš jí měl říct, že žádný projekt nemá a že jde o virtuální realitu. To je možná zbytečné zesměšňování. Záměr je ve své podstatě pozitivní v tom smyslu, že by mohl zmírnit tlaky, jež dehonestují pověst republiky na mezinárodní scéně. Přitom rozhodující je základní pozice a ta je tvrdě protiimigrační. Andrej Babiš vychází z předpokladu, že i dílčí ústupky, jako je přijímání sirotků, vysílá signál, že volné putování za vidinou snadného života v Evropě může nerušeně pokračovat. Masy se ale povalí dál, dokud se nezmění politické klima v rozhodujících evropských státech, dnes je to hlavně Španělsko.
Na ně ale nemá žádný vliv naše pozice vůči sirotkům nebo nesirotkům. Důležitý je trvalý tlak: tezi o posílení hranice už unijní Evropa přijala, ale zatím si pořád nechce připustit, že bez použití silových prostředků se ho nedá dosáhnout. Tak třeba otázka limitů: dejme tomu, že se stanoví limit 200 tisíc lidí. Co a kdo udělá s tím dvoustým tisícím prvním?
Sršeň ten, nebo ta sršeň? Učenci se nejsou schopni dohodnout ani v tomto punktu. Zdá se však, že exemplář právě tohoto druhu hmyzu mě seknul nejdřív do tváře a pak do krku, stalo se to letos v létě a já z toho měl polízanici ještě čtrnáct dní. Domníval jsme se, že ten agresor byl vosa, napadnul mě půl minuty poté, co jsem nastoupil s Gari a Norou na pouť po jednom z našich obvyklých okruhů.
Včera jsme také takto putovali a potkali jsme pána a paní s pejskem, občas se takto potkáváme. Nesli štos podomácky vytištěných plakátů, vyvěšovali je po lese: bylo to varování před útočnými sršni, mají hnízdo ve vykotlaném stromě u jedné z cest. Takže ne vosa, ale sršeň? Přitom onehdy jsme v rádiu slyšel výklad, že sršeň divoce vypadá, ale neútočí a není důvod se ho bát. No tak to vidíte: důvod bát se najdeme vždycky.