 |
Pravice bližší až nejbližší
Hospodářské noviny odkazují na výzkumy sociologického ústavu Akademie věd. Ty ukazují, že to se sbližováním pravice nebude zas tak moc horké. Součet podpory pravicové koalice vychází o pět procent méně, než je součet odhadů čtyř pravicových stran. Jsou i další výzkumy, poukazující na averzi lidoveckých voličů vůči ODS i proti TOP 09 a tak to jde křížem i krážem. Pořád to tedy vypadá tak, že přes všechno ostřelování Andreje Babiše kvůli jeho privátním záležitostem má dvakrát větší podporu než druhý rival na příčce, střídá se ODS s Piráty. Hledá se vůdce, to je heslo dne.Sotva si představit komičtější slogan. Vůdce se pozná podle toho, že se nehledá, neboť je. Je směšné se odvolávat na příklad slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Ta zatím předvedla jen to, že bydlí doma a prezidentská rezidence je prázdná, pravděpodobně se tam musí držet personál a platí se veškerý provoz s rezidencí spojený, telefony, internety, co já vím co ještě, prezidentem jsem nikdy nebyl a ani v budoucnu to nehrozí.
Zatím to nějak moc lídrovsky nevypadá ani s VKml. Ten se zatím nechal vyhodit z ODS a dali mu ban na Novinkách, kde měl každé pondělí komentář a nikomu to nevadilo, dokud byl poslancem ODS, ale protože je Trikolora, tak holt ho taky vykopli. V průzkumech Trikolora zatím nefiguruje, někde psali, že má pod jedno procento. Strakova akademie zřejmě se na útok na hlavní vchod chystat nemusí.
Zatím je zajímavé, že se demokratičtí opozičníci předhánějí v tvrzení, že jejich program není Antibabiš, přičemž je zřejmé, že jejich program je hlavně Antibabiš. Spoléhá se na to, že je volič natolik hloupý, aby si toho nevšiml. Jenže volič hloupý není. Je trojího druhu. Jeden je skalní a volí svoji stranu, jako já už léta volím ODS, s občasnými přelety, například kdysi k ODA. Tlupa kolem Mirka Topolánka mě od ODS hodně odpudila, k panu Fialovi jsem se vrátil, protože rád vzpomínám, jak jsem jako chlapeček poslouchal Hajaju. Takhle, myslím, uvažují skalní voliči i jiných stran. Všechny takové voliče mají, v úhrnu jich je málo.
Pak je tu blok lidí, kteří se o politiku nestarají a k volbám buď nechodí vůbec, nebo si jich všimnou na poslední chvíli a čekají, kdo je hlučně osloví. Na ně nějaký průnikový program pravice nezapůsobí, ani si ho nevšimnou. Ti jsou pro výsledek voleb podstatní.
No a ta středová část, to jsou ti, kdo mají o politiku vlažný, nicméně aspoň nějaký zájem. Marně přemýšlím, jakou přitažlivost by pro ně mohl mít slepenec čtyř stran vedených politiky, kteří by jeden druhého utopili na lžíci vody?
Takže nakonec to všechno může dopadnout tak, že Babiše kvůli jeho privátním věcem nakonec ohlodají tak, že zbytková opozice dá s odřenýma ušima dohromady parlamentní většinu (jednoho, dvou hlasů, jak jsme to bohužel prožívali už tolikrát), a ta většina bude pod vedením Ivana Bartoše a jeho rudozelených Pirátů.
Pak nastane chvíle, kdy budeme říkat: zlatej Babiš! Jo, milej pane, to za Babiše nebejvalo!
|
|
Tlak hustej, k padnutí. Jdeme na podvečerní procházku. Ze mě leje. Pozoruju oblohu. Černé mraky! Mám na mobilu appku s prognózoou počasí a má v sobě satelitní mapu, něco jako radar na déšť. Na mapce jsou vidět dešťové mraky a já je vidím i nas hlavou.
Volám na pejsky, brzy bude sprška, osvěžíme se?
Ty dvě bestie, Gari s Norou, jsou svěží až až a dusno je míjí. To jenom já se vleču. Pak spadne první kapka. Raduju se, protože nevím, že je to kapka poslední.
Tak to u nás ve Zvoli chodí. Slyšíme bouřku, je někde za humny. Vidíme mraky, vidíme šňůry deště – za kopcem.
Chystá se zvolská Sahara?