 |
Není to zas tak úplná maličkost na naší politické scéně. U Pirátů byla rodinná bouřka, poškorpili se dva místopředsedové Mikuláš Peksa a Jakub Michálek a na druhého z obou pánů padlo podezření, že se chová hulvátsky a arogantně. Podobné tahanice čas od času nutně vzniknou v každém společenství, ať je to zahrádkářský klub nebo politická strana. Piráti sázejí a transparentnost, všechno vyvěšují na webu (skoro všeho, jak se ukazuje) a Michálkovu aroganci dali k posouzení svému pirátskému plénu.
Ve výsledcích aby se pirát vyznal, nicméně po dešifrování z nich vyplynulo, že se Michálek pakovat nemusí. Odejde naopak Peksa, nicméně není k tomu nucen, prostě už nechce vedle Michálka místopředsedovat.
Je to neobvyklá rošáda a nemá smysl ji nějak zvenčí posuzovat. Podstatné je, zdali Piráty oslabí nebo posílí. Osobně si myslím, že s voličem to nějak moc nehne ani jedním, ani druhým směrem, nicméně je to jakási praktická ukázka specifického politického stylu. Kdyby něco podobného měli ve svých stanových ODS a oranžoví a členstvo mohlo rozhodovat o rozmanitých kauzách, rozmazávaných v novinách, ale krytých v sekretariátu, například o skandálních poměrech na předsednictvu vlády za Nečasova panování, obě strany na tom mohly být dneska líp. On ten Michálek šel veřejně do sebe, kál se a dá se čekat, že příště si dá pozor.
A to je snad dobře, ne?
|
|
Večer byli pejskové sami doma. Ljuba hrála dívadlo Margarite ve Werichově vile a já jsem cvičil tai ti u nás ve Zvoli. Zmožen vrátil jsem se domů. Otevřu, všude ticho. Volám: Kdepak mám ty svoje pejsky, o které pečuju od rána do večera, dávám jim do mističek, chodím s nimi na procházky a když jsou v pelíškách, přikrývám je proti zimě?
Lhostejné ticho mi bylo odpovědí. Bylo mi jasné, kdepak jsou. V pelechu se válí obě mrchy jedny mizerný. Neslyšely dveře, neslyšely kroky a minul je můj proslov.
Dveře ledničky bouchly.
Šel jsem do kuchyně a otevřel ledničku. Při cvičení vyhládne.
A už jsem tu měl obě. Tohle slyšely výborně!