Za této situace se vydal bojovat za české zájmy do Bruselu Andrej Babiš. Nese v ranci na zádech obrovské břemeno s nápisem Agrofert – střet zájmů. Tam bude marně vykládat, že vyhověl českým zákonům. Tamní zákony jsou jiné a přepsání majetku na manželu nemá žádoucí osvobozující účinek. Přitom právě na evropských zákonech záleží. Velmi logicky: pravidla určuje ten, kdo peníze dává a ne ten, kdo je přijímá.
Křeček s policejní ochranou
Bez zásahu policie by se Stanislav Křeček nedostal do své pracovny ombudsmana v sídle úřadu v Brně. Jakuba Patočku a jeho blízké nezajímá parlament a svobodné hlasování. Oni jsou majiteli pravdy a oni určují, kdo smí a kdo nesmí. Tak aspoň bránili ombudsmanovi ve vstupu do úřadu.
Je to zvláštní: jsou majiteli pravdy, ale pravdu nemají, když vytýkají Křečkovi, že se nemíní zabývat lidskými právy. Především není pravda, že ombudsman má být ochránce lidských práv. V paragrafu jedna zřizovacího zákona se píše:
Veřejný ochránce práv (dále jen "ochránce") působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.
V zákonu je i podrobně popsáno, na základě čeho ochránce koná. Není zde zmínka o tom, že by měl vysílat agenty provokatéry za účelem rozkrytí diskriminačních postojů. To už je aktivismus a tomu se Křeček dle svých vyjádření věnovat nehodlá. Vyčítat mu to samozřejmě lze, a Jakub Patočka to svými činy dokazuje. Je to ale v rozporu se zákony. I se zákonem o ombudsmanovi.
Vy blbky! Máte vylítnout a vetřelce kousnout do zadele a ne na něho štěkat.
Ale jo. Však já vím. Potmě se nekouše, jenom štěká.