NATO se podvoluje vydírání Turecka
Na článek 4 Washingtonské dohody se odvolává Turecko, když požádalo o svolání konzultační schůze zástupců členských států NATO. Podle článku 4 může kterýkoli člen požadovat konzultace, pokud je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost. V dané chvíli Turecko operuje na syrském území, tedy ohrožuje územní celistvost sousedního státu. Politická jeho nezávislost tím ohrožena není, naopak, turecký diktátor si vnitřním terorem a válečným dobrodružstvím upevňuje svoji moc. Odvolání na bezpečnost je vágní a používali ho všichni agresoři dějin, krásně to ironizuje Karel Čapek v apokryfním dopise Alexandra Makedonského Aristotelovi. Setkání představitelů NATO se za Turecko postavilo za situace, kdy se syrský prezident pokouší získat pod kontrolu své vlády poslední území ovládané islamskými teroristy, oblast Idlib. Formálně na schůzka odpovídá na smrt tureckých vojáků. Ta je bezesporu politováníhodná, ovšem s tím, že ti vojáci nebyli doma v Turecku, ale na území cizího státu a bojovali proti armádě onoho státu.
Důvod tohoto hlavolamu? Jistě v tom hraje roli hrozba, že Turecko umožní masivní vpád uprchlíků před válkou do Evropy.
Je to všechno k zlosti. NATO je naše obranná aliance a přejme si, aby byla co nejsilnější, a její váha aby byla tak velká, že by protivníka odrazovala od dobrodružství. Což pořád je. Těžko ale čekat, že Sýrie a její spojenec Rusko couvne před přijatým prohlášením NATO a vzdá se dalších pokusů ovládnout poslední zbytek syrského území v islamistických rukách. Něco vyžadovat a nedostat to, to je přiznání slabosti. Což by si obranná aliance neměla dovolovat.
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Neviditelný pes
Vraceli jsme se s procházky. Už jsme přicházeli k naší ulici, Garina vartovala na rohu, ona musí být vždycky všude první. Nora byla někde vzadu a pak kolem mě proběhla a hned mi bylo něco divné. Běžela neobvykle. Pochopil jsem, že chce být neviditelný.
Jdu dál, zahnu do naší ulice, pejskové přede mnou a neviditelná Nora hodně vpředu. Abych ji neviděl. Jenže musela počkat před vrátky a důvod neviditelnosti byl jasný: v hubě nesla plesnivou čtvrtku chleba.
Bůh sám ví, kde k ní přišla, jisté je, že ji třímala v hubě a tvářila se, že má hubu prázdnou. Zatracená vopice… kdyby nás někdo potkal, mohl by si myslet, že chudáčkovi nedáme nažrat.
Ale tady kolem jsou lidi psů znalí a vědí, jak to s pejsky je. Kdybyste jim doma podávali křepelky nadívané kaviárem, ulovený plesnivý chleba má vyšší prioritu.