Zde jsou důvody, které mě k přesvědčení o tom vedou.
Není těžké si představit, že mezi etnické napětí v Evropském kontinentu bude stoupat. Lze si představit, že přeroste do plíživé občanské války, vedené strategií městské gerily. Pokud bude současný trend pokračovat, tento stav nastane ve třicátých, nejpozději čtyřicátých létech.
Armády v dnešní podobě jsou budované a připravované na konflikty, které pravděpodobně nikdy nenastanou. V nedávné historii armády západu prokázaly schopnost efektivně rozrušit protivníkovu státní strukturu – Irák, Libye, Afghánistán, Sýrie, ale posléze selhaly v úkolu pacifikovat území. Jakmile se rozzuří panevropské gerila, bude třeba vybudovat ozbrojené síly zcela jiného typu. Bude třeba měnit i právní základ – a hlavně, měnit myšlení. To bude válka, ve které nám tentokrát Amerika ani nebude moci pomoct, jako zachránila Evropu v první a druhé válce vyvolané německou důkladností dotahovat ideologii do zrůdných konců. Bude to na Evropanech, aby se s osudovou hrozbou vyrovnali. Ta bude celokontinentální, hranice překračující. Stejná musí být i ozbrojená odezva. Pak přijde čas pro evropskou armádu, fungující na zcela jiné logice a na jiném právním základě.
Ten první výstřel byl možná fiktivní, ale že přijdou další netřeba pochybovat. Vytvoření evropské armády bude nutnost. K tomu ale vede ještě dlouhá cesta, plná proher. Na těch bude současná vedoucí garnitura Evropské unie pilně pracovat.
No a posledně, když jsem odjížděl, Gari se hnala k autu, ale Nora zůstala v předsíni a dala jasně najevo, že nikam nejede. Zůstane doma s paní.
Chápu, že je paní důležitější element než jsme já. Ale takhle okatě by mi to Nora přece jen nemusela sdělovat, po těch dlouhých létech, která se mnou v Břežanech strávila.
Dnes pojedu zase. Jsem zvědav, jak se Nora zachová.