Už to trvá příliš dlouho
Už to trvá příliš dlouho na to, aby to ještě bylo zábavné, chce se povzdechnout nad tahanicí kolem střetu zájmů Andreje Babiše. Přitom to bylo jasné od prvopočátku, kdy Andrej Babiš vešel na politické kolbiště. Věci se vyvinuly tak, jak se vyvinuly prostě proto, že coby prodavač nadějí byl Babiš úspěšnější než jiní politici. Mluvil a mluví jinou dikcí, nepoužívá ten aparátnický slovní aparát typu Hamáček, je z něho cítit energie – to na lidi působí. Jenže politika v demokratickém státě je založena na schopnosti dohody a spolupráce. Babiš se nedokázal vzdát benefitů miliardové firmy a ještě na sebe navalil média. Tím dal svým slabším konkurentům záminku, aby ho mohli mlátit po zádech i po hubě, a oni to s chutí dělají. V podstatě se tím zbavil možnosti dělat seriózní politiku. Teď už je pozdě na to, aby s tím něco dělal. Jeho optimální východisko by byl Cimrmanův / Kaczynského krok stranou. Premiérování svěřit univerzálnímu ministrovi Havlíčkovi a řídit všechno bokem. Jinak bude mít unijní orgány na krku a ty ho dříve či později připraví o peníze. Jestlipak mu to stojí za to?
Overtonovo okno
To je termín označující proces, během něhož se postupně stává myslitelným to, co bylo dřív nemyslitelné.
My tady na Neviditelném psu jsme sice psali už v tom roce 2015, že uvolnění masivní ilegální migrace byla osudná chyba. Teď se to stává oficiální unijní politikou. Overtonovo okno se ale pořád ještě otevírá. Za jak dlouho orgánové budou schopni uznat, že se hranice dají hájit jenom silou? Pak bude mít smysl bavit se o evropské armádě.
Hranici s Tureckem za nás Američani hájit nebudou.
Koronavirus a Brusel
Europarlament zrušil jednání ve Štrasburku a bude jednat v Bruselu. A pak že s epidemií není spojeno nic pozitivního!
Lurdy selhaly
Čteme, že se kvůli koronaviru zavírá tohle a za tamto a mimo jiné i poutní místo Lurdy. Tam lidé kvůli zázračnému ozdravování putují poté, co se v roce 1858 zjevila panna Marie. To je mi ale divné pí ár pro místo, kde chromí odhazují berle a slepí odkládají bílé hole!
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Střeček
Podotýkám, že se to stalo po druhé procházce a ta byla docela dlouhá, protože jsme potkal pana Z. S jeho pejskem a to vždycky chodíme dlouho a probíráme novinky ve fotografické branži. K autu jsme se tedy vraceli s Gari a Norou po hodině a půl. Gari obvykle skáče do auta jako první, tentokrát se přiloudala Nora a Grari, jako by ji popíchl, nejdřív letěla po louce, pak začala hrabat, načež se dala na úprk a celou tu rozlehlou louku párkrát oběhla. Dokonce jsem se bál, že mi vlítne na silnici a to by ji mohlo něco přejet.
Nakonec poslechla mé pískání a volání a vrátila se. Co to do ní vjelo? Říká se v takových případech, že někdo střečkuje. Kde by se tu ale vzal střeček?
Prostě, občas děláme něco, pro co není vysvětlení. Lidi i pejskové.