To jsou opravdu jen komucké marginálie, nicméně kolem těch hranic se rozvíjí docela absurdní divadlo. Politická formace STAN s preferencemi pod hranicí volitelnosti se chystá podat ústavní stížnost a bude jistě mít podporu v TOP 09 a ODS. Co tím chtějí dosáhnout je u boha. Je zákaz opouštění domova vyjma nezbytných pochůzek. Hotely jakož i hospody jsou leckde zavřené. Pochopil bych dobrodruha, který by se teď rád podíval do ciziny, i já bych se chtěl projít po liduprázdném náměstí svatého Marka v Benátkách. Nebyla by to blbost? Jistě byla. To, že je něco blbost ještě neznamená, že se z toho nemůže stát politický program a to se zjevně děje. Koronavirová agenda je vydávána za útok na lidská práva. Herečka si cpe roušku na holý klín místo na obličej a volá, aby lidé používali mozek. Nějak mi to nejde dohromady.
Do toho zaznívají slova šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška. Na zdravotním výboru parlamentu vysvětlil poslancům, že pokud by k prvnímu září padla všechna omezení, do tří měsíců by se nakazilo sto padesát tisíc lidí „ z toho 30 tisíc v kategorii 60+ a osm tisíc na přístrojích - denně po dobu 1,5 měsíce,“ řekl doslova.
Zřejmě ne každému dochází, že to, že se nám dohromady nic moc neděje, není důsledek toho, že je čínský virus chřipečka, ale proto, že se udělala drastická opatření, která ho zahnala do boudy. On ale v té boudě je, připraven kdykoli vyrazit.
Imunita pro změnu poslanecká
Podobně jako v případu Zdeňka Ondráčka a Miloslava Roznera nedoporučil imunitní a mandátový výbor vydat policejnímu stíhání poslankyni Karu Maříkovou. Policie ji stíhá kvůli výroku, že migranti jsou něco jako invazivní druhy rostlin a zvířat. Ona ta poslanecká imunita má chránit poslance hlavně před stíháním za výroky. Média citují rozumný pohled místopředsedy výboru Petra Gazdíka. Výrok je to hloupý a vyslankyně by měla více vážit slova.
Něco jiného ale je, že poslankyně Maříková naplno vyjádřila to, co si nemalá část obyvatelstva myslí, zcela jistě ta část voličstva, která poslala SPD do sněmovny. Takže o co tady jde?
Na odpolední procházku jsem pejsky vzal na Woodstockovou louku. Jeli jsme tam autem. Zaparkoval jsem, otevřel dveře a Gari vyrazila, jako by na procházce nebyla čtrnáct dní. Nora zůstala sedět. Musel jsem ji vytáhnout a pak přemlouvat, aby byla tak laskava a šla na procházku.
Nezdálo s, že ji něco bolí, že má nějaké fyzické problémy. Chovala se tak, jako kdyby – dejme tomu – Ljuba zůstala sedět v autě a ona že by nechtěla na procházku bez ní. Jenže jsme byli sami! Na večerní procházku šla s pejsky Ljuba a to Nora sypala pěkně svižně, jako vždycky.
Čert ví, co si to usmyslela v té své kotrbě.