Dopis odsoudil prezident. Zde je třeba připomenout, že prezident odmítl jmenovat Pocheho ministrem zahraničí a že (zřejmě) iniciátor dopisu Petříček se stal ministrem jaksi… nepřesvědčivě. Dopis tří dal prezidentu Zemanovi naprosto zapravdu. Nechme tentokrát stranou, že z ústavního hlediska nemá prezident co do jmenování ministrů mluvit, nicméně Petříčkův podpis naprosto potvrzuje oprávnění prezidentova zdráhání.
Od Dopisu tří se distancoval i premiér Babiš. A tady jsme zase u jádra pudla. V takovém případě se nemá premiér co distancovat. On má prostě vyhodit ministry, kteří svévolně podniknou hurá akci podkopávající českou zahraniční politiku. Takže, znovu, jaképak distancování? Oba vyhazov.
Babiš to neudělá, protože se bojí pozlobit antisemitsky zaměřený bruselský mainstream.
Levicový progresivismus je největší hrozba současné doby. Má mnoho projevů a antisemitismus je jeden z nich. Možná to bude někomu znít legračně, ale připomenu, že Fučíkovou Lidé, bděte, má zejména v této době svoji aktuálnost. Tím spíš, že nebezpečí je teď důmyslněji maskované, než kdy jindy, kdy se bubnovalo na bubínky a kdy poslanci v parlamentu vyhrožovali zakroucení krkem.
Když jdeme terénem, obvykle je to tak, že Gari běží někde vepředu a čmuchá a kouká a shání. Nora jde pár kroků přede mnou a jakmile narazíme na rozdvojku cest, otočí se a v ořích má otázku: Kudy? Ukážu, Nora nabere směr, já křiknu Gari, tudy jdeme, Gari sebou škubne a letí a nabere správnou trajektorii a tak to jde pořád pryč.
Málokdy je to jinak. Jako včera. To se zase Nora někde zasekla, Gari šla přede mnou a jako by si byla vědoma vážnosti svěřené úlohy. Na rozdvojce se zastavila, otočila se, já ukázal a ona pokračovala správným směrem. Takže to není jen tak obyčejný magor.
Je to odpovědný magor.