Ať si budeme o volbě myslet cokoli, je to nepopiratelně další prohra opozice. Volba byla tajná a těžko tedy rozklíčovat, kdo volil tak a kdo onak. Podstatná je jiná otázka: znamená nástup tria Lipovská, Matocha a Veselý konec nezávislosti České televize? Při pokusech o odpověď opět hrozí nebezpečí do zabřednutí bezedné bažiny – do debaty, co je to nezávislost. Nezávislostí se ohánějí oba hlavní tábory hádající se o veřejnoprávní média. Tábor jemuž současný kurz vyhovuje argumentuje, že jakákoli změna je proti nezávislosti namířena a znamená ohrožení demokracie, kdežto opačný tábor zpochybňuje objektivitu a tudíž nezávoiislost veřejnoprávních médií a herolduje změnu, aniž by bylo jasno, jaká změna by to měla být (kromě krajního názoru, že by se ČR a ČT prostě měly zrušit). Z obou stran je ta debata poznamenána skutečnou nebo hranou neznalostí, jak média fungují.
Média, tedy mluvme o České televizi. Ta nějak funguje, její étos vznikl už při převratu (ostatně, sahá až do minulosti, do okupačního vysílání svobodných vysílačů v osmašedesátém). Tak velký tvůrčí kolektiv je organismus, je to společenství lidí na podobné vlně. V České televizi pracují kompetentní, vzdělaní, světaznalí profesionálové. A ti, ať se to komu líbí nebo nelíbí, zpravidla mají liberální, dá se říci spíše levicové názory. Směšná je představa, že teď zavolá Zeman Veselému a ten že postaví newsroom ČT do haptáku a přehodí kurz směrem na Rusko a Čínu. Tím méně pak je pravděpodobné, že paní Lipovská způsobí zrušení ČT.
Ta Rada má ovšem v kompetenci jmenování generálního ředitele a na jeho návrh jmenuje ředitele regionálních studií. To je asi její nejdůležitější pravomoc. Do paměti veřejnosti se v minulosti zapsal jako generální ředitel Ivo Mathé, to byl skvělý ředitel a byl ve funkci šest let. Současný ředitel Petr Dvořák přivedl ČT k nebývalému rozkvětu po všech stránkách a jakkoli nechci snižovat zásluhy jeho předchůdce Jiřího Janečka, je to důstojný Mathého nástupce. Jeho funkční období skončí 30. září 2023. Kolem volby se nepochybně strhne ohromný boj a Rada ČT bude pod tlakem.
A teď k těm křikům, že příchod Lipovské, Matochy a Veselého znamená konec ČT. I kdyby za ty tři roky jejich zkázonosný vliv dosáhl obludných rozměrů a zglajchšaltovaná prosadila do křesla generálního ředitele ČT Jiřího Ovčáčka, copak by se asi stalo? Nastala by vzpoura, obdoba událostí z přelomu let 2000 – 2001, kdy tehdy významná ODS ovládla ČT prostřednictvím svého exponenta Jiřího Hodače, do čela zpravodajství se dostala Jana Bobošíková a výsledkem bylo doslova povstání. Je to pikantní, že teď po deseti letech se za nezávislost ČT bije právě ona, která ji měla aspoň na pár dní v kapse.
Jak se tedy na změnu dívat? Příchod Hany Lipovské vnímám jako příchod erudované ekonomky, která nesdílí mainstreamem prosazovanou adoraci všeho, co přichází z Bruselu. Pokud nám záleží na demokracii a pluralitě názorů, nemyslím si, že příchod takové osoby je na škodu. Pan Veselý do Neviditelného psa nepíše, takže o něm vím jen to, že se dostal do sporu s jakýmisi aktivistickými novináři a že se provinil tím, že vedl rozhovor s Milošem Zemanem. Myslím, že je třeba hodně zaujatosti k tomu, abychom ho prohlásili za veřejného nepřítele demokracie. O panu Matochovi vím jen to, že je šachista a těch se bojím od té doby, kdy jsem se omylem dostal do simultánky proti velmistrovi Talovi a on mi sebral dámu druhým tahem.
Obecně vzato: je nepravděpodobné, že doplnění Rady chod ČT nějak zásadně ovlivní. Co je nesporné, bude to živina do politické polemiky. Otázka je, zda to někomu pomůže.
Mám nové kanape! Koupili jsme ho s Ljubou v IKEA a včera jsme ho montovali, slušný výkon za pět hodin, čtyři krabice a tři pytlíky šroubků, to vše za pomoci dvou elektrických šroubováků.
Kanape jsem měl vždy v pracovně a dávám si na něm chrupko po obědě a chrupce někdy asistují Nora s Gari. Nora si mi vleze k hlavě, Gari se schoulí u nohou a takhle strávíme popolední dvacetiminutovku. To původní kanape bylo už hodně šebig, tak se u nás v rodině tradičně označovaly předměty (ošacením počínaje) obnošené, utahané, okopané, zkrátka šebig.
Zkrátka, smontovali jsme a ukázal jsem novinku pejskům. Nora odešla okamžitě. Nemá ráda změny. Gari na kanape skočila, jenže, ouha: nad nim je zkosený strop, pracovna je v podkroví. No a to původní šebig kanape bylo o deset centimetrů nižší. Takže co? Gari se břinkla do hlavy a odešla žalovat Noře, jaké to je blbé kanape u pána v pracovně.
Budu mít sólo siesty? Nemyslím. Ony si zvyknou a zase za mnou nalezou a postarají se, aby se i toto nové kanape proměnilo v šebig kanape.