|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Pranostika:
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka
Pátek 26. ledna 2001
Tlachárenský Parlament může přijímat usnesení, čímž neporušuje Ústavu,
ale tato usnesení nejsou zákonného rázu, jak by snad mohlo vyplývat z
toho, ze jde o akt tělesa, zvaného Parlament, čili nejspíš by žádná
usnesení neměl přijímat, aby si snad někdo nemyslel, že jde o zákon, když o
zákon nejde a jde jen o nezávazné usnesení. Na tom jsme se usnesli s
Ambrožem. Junior tvrdí, že manažment ČT by se měl vystřílet.
Je to velmi politováníhodné. Na Kubě jsem byl jen jednou, před deseti lety, a nebylo pro mě snadné se orientovat. Fidel Castro, to opravdu není žádný Milouš Jakeš a co jsem tak během let slýchal, měl jsem dojem, že přece jen havanský pán chce připravit půdu k poklidnému řešení situace poté, až on nebude naživu. Protože toto je hlavní problém Kuby - co se stane po Castrovi. Castro by si měl uvědomit, že bojovnými fanfárami si nepomůže - ale povzbudí ty síly, které jsou hotovy provést po jeho smrti převrat tak málo sametově, jak jen mačeta umí. Snad to někdo rozumný Castrovi při nynějších diplomatických jednáních vnukne.
Nicméně k věci samé.
Archiv. Každá řádná webová stránka má archiv - a čistě teoreticky je možné se v archivu
Psa prokutat až k vůbec prvnímu číslu z 26. dubna 1996. Ale jak se ukazuje - on nikdo o
lození po archivech nestojí. Všiml jsem si toho už před lety, kdy jsem úplnou náhodou
zjistil, že mám kiks v odkazu - a půl roku na to nikdo nepřišel...
Já si taky pečlivě archivuju fotky, texty. Mám je rozstrkané po hard-discích, nyní i po cédéčkách. Archivuju noviny a časopisy. Ale když něco potřebuju... spěchám do altavisty nebo atlasu nebo newtona... Pokud jde o štosované papírové noviny, ty přijdou ke slovu, jenom když se komín zhroutí a vytvoří na podlaze kupici.
Přeháním jen docela málo. A podotýkám, že nevím o skutečně bezproblémovém softwaru, který by usnadňoval vyhledávání v domácím archivu. Pravda, kdysi jsem experimentoval s jakousi domácí altavistou, která indexovala slova a podle nich hledala - a dovedla to i v češtině, ale nějak to zapadlo a už jsem o tom produktu nikdy neslyšel. Takže když něco potřebuju z mé vlastní produkce, co mám na disku, uchyluju se k prastaré kombinaci ALT+F7, která se používala za dob prastarých, kdy počítače byly na páru a místo klávesy ALT byl litinový pedál. A to je smutné zjištění: tyhle programy nejsou, protože je nikdo nepotřebuje. Lidi nechodí do archivu. Lidi žijí přítomnou chvílí.
Odpoledne jsem si o tom povídal s Míšou. Bart okamžitě pochopil, že řeč se týká jeho, třebaže do té chvíle spal, nebo dělal, že spí. Zvedl hlavu a kdybych rychle nepřevedl řeč na méně ožehavé téma, byl bych středem jeho vyzývacího tance.
Přitom si Bart nemůže stěžovat, protože místo mě s ním chodil na procházku David, a zdálo se mi dokonce, že to jsou procházky delší a důkladnější, než ty moje. Jenže je to proti zavedeným pořádkům, správně mám chodit na procházku já.
Tak se i stane, a přiznám, že se na procházku upřímně těším.
Nejsi sám, Barte. Taky potřebuju vyvenčit.