2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 5.4. 2004,
  • Na mítinku ČSSD na hoře Říp prohlásil Vladimír Špidla, že jeho strana přivedla republiku do Evropské unie
  • V rozhovoru s Právem se Špidla začal distancovat od ideje přímých daní jako opory sociálního státu a připomněl americký tlak, který donutí Evropu některé koncepty revidovat
  • Špidlu v zápětí kritizoval poslanec Karel Šplíchal, podle něhož se Špidla odchýlil od toho, co od něj dosud slýchal
  • Podle studie Ústavu pro ekopolitiku patří ČR k těm s největším potenciálem rozvoje a nejvyšší kvalitou života mezi zeměmi vstupujícími do EU
  • Soudy odmítly stížnosti spolku Svatopluk, sdružující stavebníky okradené v H-systému (kteří se pokusili dosáhnout toho, aby jejich domky byly přese všechno nakonec postaveny)
  • Na Petříně v Praze zase jezdí lanovka
  • Dva vodáci se utopili při otevírání řeky Ostravice v sobotu ve Frýdlantu nad Ostravicí, převrátil se raft se šesti lidmi
  • Počasí v Praze: Po oba víkendové dny slunečné, teplé

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Po vzoru praotce Čecha
    Po vzoru praotce Čecha vystoupil premiér Vladimír Špidla na horu Říp, následován družinou věrných. Když tam lezli poprvé, psal se duben 2002. Špidla tam tehdy přednesl "poselství národu", ve kterém sliboval sociální stát, plnou zaměstnanost a neměnnost výsledků druhé světové války. Ujišťoval, že jeho strana, až bude vládnout, nepřipustí "experimenty pravice na úkor nejstarší generace". Plná zaměstnanost, tak to byl tedy úlet srovnatelný s činem praotce Čecha, když zvolil jako stanoviště pro svoje lidi .- a jejich potomky - právě českou kotlinu. Za Špidly dosáhla nezaměstnanost rekordních výšin - mimo jiné proto, že sociální demokracie experimentuje na úkor společnosti, která ztrácí schopnost ekonomicky podnikat. Zaměstnavatelé musí dovážet personál až se severní Koreje - jakápak je asi nezaměstnanost tam, kde pod dozorem politruků pochodují v dvojstupech korejské otrokyně?

    Sobotní projev byl nesen v duchu méně bojovném.
    "Není pravdou, že jsme druhá liga, jak o nás prohlašuje Miloš Zeman, nýbrž je pravdou, že jsme liga první," vyjádřil Špidla myšlenku hodnou třetí ligy, kdyby nějaká třetí liga byla. Když je někdo první liga, nepotřebuje to vykládat, natož aby kvůli tomu lezl na Říp, protože to každý vidí a nikdo o tom nepochybuje. Další jiskřičku se pokusil Špidla vymlátit z faktu, že vstupujeme do EU. Zapomněl na to, že mezi příznivci sociální demokracie je podstatně méně stoupenců evropské myšlenky, než mezi stoupenci ODS a že přihlášku podal právě Václav KLaus. Do EU nevstupujeme proto, že si to usmyslela sociální demokracie, ale proto, že je to jediná reálná volba pro naši republiku - ostatně i sama ODS to nezpochybňuje, má jen výhrady k vzniku nadnárodního evropského superstátu, nikoli k EU jako takové.
    Jinak to byl výlet jistě pěkný, počasíčko přálo a pár pošetilých vět jistě nikomu nezkazilo pohodovou náladu.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Život ve šroubovici
    Šroubovice je základ života, jak víme od chvíle, kdy jsme se dozvěděli o vynálezu DNA. Šroubovice je životu dána, vtisknuta. Vždyť i kmeny stromů mají svoje vlákna šroubovitě uspořádána. A tomuto řádu přírody jsem se přizpůsobil i já. Levý bok mám mírně vysunutý vlevo, kdežto levé rameno skromně zasouvám dozadu. Jsem v pokušení napsat, že je to šroub pravotočivý - kdybych byl z oceli, což opravdu nejsem, a někdo mě nabrousil, byl bych nebozezem .- za předpokladu, že hrot mé pleše by byl vrcholem onoho nebozezu.

    Stačilo málo -- jedno sobotní odpoledne na zahrádce. Žádné sportovní výkony! Dvě tři hodinky z krumpáčem v ruce.
    Pravda, ono to vykopávání pařezů je v jistém smyslu sportovní disciplína. S Vločkou jsme si připravovali zahrádku - tam, kde spolu bydlíme. Ve zdrnovatělém trávníku tam vězel pařez. Ten jsem vydoloval poměrně snadno. Mám dobrý krumpáč, od kováře upravený (typ "šavle" - nechápu, že se takové krumpáče neprodávají: kupovaný krumpáč má obě čepele tlusté a krátké, je třeba je prohnat po kovadlině, aby získaly zlověstný tvar a břit, to mě naučili před lety cikánští kopáči, kteří nám kopali kanalizaci). Kromě pařezu tam ale byly ještě kořeny - těsně pod povrchem.
    Samozřejmě že jsem je taky nabíral svou krumpáčovou šavlí. Jenže jsem neodolal pokušení je rvát ze země ručně. Vzpomněl jsem si na román Eduarda Štorcha Bronzový poklad, jeho hrdinou je neduživý cromagnonec jménem Skrček, nepovedený to synek Číhavého Medvěda. Jeho druzi zkoušejí svoji sílu tak, že trhají ze země stromky ve vlastní výšce - metrový cromagnonec vytrhne metrový stromek, půldruhametrový cromagnonec půldruhametrový stromek. Není to snadné, zkuste to, jsem cromagnonec 183 cm vysoký a na stromek 183 vysoký nemám - bez motorové pily. Tak jsem to vyzkoušel aspoň na těch kořenech, rvát je ručně.
    Hezké zahradničení. Příliš podobné sportu.
    Výsledek? Šroubovice.

    PSÍ PŘÍHODY: Konečně bez kornoutu
    Před třemi nedělemi si Bart vrazil do prsního svalu klacek podobný oštěpu, rána byla 15 cm hluboká. Konečně je zdravý a může běhat bez kornoutu na hlavě. Připomenu, že se psům dává kolem krku umělohmotný kornout či trychtýř, aby utržené rány nedráždili jazykem.

    Rána se Bartovi hojila od samého začátku velmi dobře - vždyť přestala krvácet ještě dřív, než jsme ho s Vločkou dovezli na veterinární kliniku v Praze Libuši! Dokonce mě tenkrát napadlo, jestli to nedopadne jako kdysi s Gordonem, Bartovým předchůdcem.
    Ten jednou v noci na něco šlápnul. Nevšiml jsem si toho, až doma - krve z něho teklo jak z píchnutého vola, za chvilku byla předsíň horší než po zabijačce. Vezli jsme ho tenkrát ještě s Karlem Hvížďalou na pohotovost do Říčan.
    "Tak copak se nám stalo?" ptal se doktor.
    "Poraněná tlapa," já na to.
    "A kdepak?"
    No, levá tlapa," mínil jsem. Karel si myslel, že pravá.
    "Tak se na to podíváme," řekl doktor. Podíval se a nic nenašel.
    Takhle nějak by to dopadlo, kdyby byl Gordon nesmrtelný jako Highlander. Bohužel nebyl nesmrtelný.
    Zpátky k Bartovi. Rána je v podstatě zahojená, zbyla mu jizva. Vločka mu sundala kornout. Byl nadšený - a hned běžel do křoví vyválet se v suchém listí. Takové válení, to je pro něho něco jako očistná sprcha. Zbavuje se nepříjemných pachů, například po rvačce. Tehdy ho kárám:
    "Vidíš, vole? Kdyby ses nerval, nebyl bys zasmrděný od cizího psa."
    Tentokrát jsme mu to přál. Musí to být pěkná otrava, takový kornout na krku.
    Taky nerad nosím kravatu.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI