 |
Po dvou a půl letech se rozpomněl William J. Cabaniss, že ho exnáměstek z ministerstva obrany Martin Barták požádal o úplatek a sdělil to novinám. Pak se ukázalo, že o věci ví i vojenská kontrarozvědka. Co se to stalo, že vše vyplavalo na povrch ať teď?
Miroslav Kalousek se bil za Martina Bartáka lví silou. Kdo se ho na Bartáka zeptal, tomu řekl, že pan Barták má prověrku na nejvyšší stupeň utajení. Nezbývá než se podivit: jak to, že má nejvyšší stupeň prověření člověk, kterého sledovala vojenská kontrarozvědka? Policie prý odložila na nátlak případ ad acta. Na čí nátlak?
Otazníků je mnoho a premiér Nečas neztrácel čas, když donutil Bartáka, aby si vzal neplacené volno. Na scéně teď zůstal Kalousek silně ozářen všemi reflektory. Zatím je všude mnoho otázek, mnoho otazníků. Možná že se dočkáme věty oznamovací.
Byla by to vítaná změna.
Senát schválil škrty
Vládní úsporný balík schválil už i senát, čeká se na podpis prezidenta a ten ho bezpochyby podepíše také. Nevole opozice je velká, o to větší, že podobná příležitost se už hned tak nebude opakovat. Pokud bude vláda a s ní spřízněná dolní komora postupovat obezřetně a s předstihem, podaří se jí úsporná opatření protlačit sněmovnou i přes obstrukci levice. Tentokrát šlo o čas, šlo o rozpočet. Teď to je na třetí komoře parlamentu se sídlem v Brně, zdali posoudí, jak je to s šestiletým funkčním cyklem senátorů. Jde zhruba o čtyřicet miliard ročně.
|
Dlouho jsem váhal. Nebylo to poprvé, kdy jsem to udělal a právě ta minulá zkušenost mě od toho odrazovala. Ano, poprvé, to bylo snadné. Řešení se nabízelo. Tehhdy jsem neváhal ani vteřinu. Vzal jsem nůž, bodl, zapáčil a bylo to. Ovšem pak ten pohled, který se mi pak naskytl, ta vyšklebená rána, podobná vyčítavému oku, pohled na ni mě trápil a věděl jsem, že ho budu mít před očima pořád. Stále se mi bude připomínat. Udělal jsme to pak ještě několikrát. Říkal jsem si, zvykneš si. Jaksi otrneš. Když jsem bodl poprvé, byl jsem zelenáč a ti mívají měkké srdce. Těšil jsem, že to přestane. Ale otrlost se nedostavovala. Pohled rány podobné mrtvému oku neztrácel ani podruhé ani poněkolikáté na své naléhavosti.
Proč jsem to udělal tentokrát? Asi mi pomohla ta prodleva. K otrlosti, pokud se to tak dá nazvat, pomohla ona pauza. Uvědomil jsem si, že za vše se platí a že ta výčitka jako odplata za bodnutí je nevyhnutelná. Jedno nelze oddělit od druhého a život nemá jen osměvavou tvář.
Takže jsme to přece jen udělal.
Vzal jsem nůž... nadýchl jsem se... vrazil jsem ho do klávesnice a tu podělanou klávesu CapsLock jsem vylomil!