 |
Slovenská prokuratura přerušila stíhání Vasila Bilaka ve věci "zvacího dopisu", protože se "nepodařilo v Česku najít svědky". Sdělení, kterém může leda vyvolat smutný úsměv. Vlastizrada? Vždyť na vlastizradě byla založené celá komunistická strana, která ve skutečnosti byla agenturou Moskvy a po převratu v roce 1948 převodovou pákou moci Moskvy u nás. V tomto smyslu byli vlastizrádci bezezbytku všichni komunisté, kteří kdy do této takzvané politické strany vstoupili, ať už se později očistili v disentu nebo byli vlastními lidmi zavřeni do kriminálu. Nelze zpětně odlišit, kde vlastizrada jedněch končí a kde čistota úmyslů druhých začíná. Vlastizrádným společenstvím prý prošlo sedm milionů lidí. Neví se to přesně, neexistuje přesná evidence a každý pokus o právní "vyrovnání s minulostí" končí fiaskem. Prokurátorku, která spolu s jinými poslala Horákovou na šibenici, bylo třeba propustit. Rudý gestapák Grebeníček se do vězení ani nedostal a jeho syn šéfoval nástupnické organizaci, aniž měl nějaké potíže. Proč se tedy divit, že Slováci přestali Bilaka stíhat?
Celá věc ale má ještě druhou stránku. Agenturní komunistický režim měl po celou dobu své existence podporu značné části obyvatelstva. Nikdy ne stoprocentní, ale to nemá žádný režim, ani kdyby andělské kůry sestoupily z nebe a založily by rajský stát, neměli by stoprocentní podporu. Jakmile dostatečně odhodlaná k čemukoli a dobře organizovaná síla získá podporu aspoň třiceti procent obyvatelstva, lze jí těžko zabránit v nástupu k moci. Odhodlanost a organizovanost nebylo možné komunistům upřít nikdy.
Konec konců, beztrestnost pro estébáky a vlastizrádce, to je pouhý důkaz dodnes fungující cílevědomosti a organizovanosti. I dvacet let po jejich krachu v roli vládní síly.
|
Jak už jsem psal včera, ve Smržovce u Tanvaldu vedou svoje muzeum vojenské techniky manželé Janouškovi. No a jednou za rok pozvou kamarády a vytáhnou jeden, dva a tuhle sobotu dokonce tři tanky ze sbírky a jezdí s nimi po poli. Pár exponátů, tedy njaký ten tank, přivezl pan Jaroslav Janoušek před časem z Finska a tam se potkal s Olli Toivonenem, bratrem ve víře, dalo by se říct. No a tuhle sobotu Oli Toivonen a jedenáct jeho finských kamarádů přijeli do SAmržovky a spolu s fandy vojenské historie tam předvedli na poli kostýmovanou a ozbrojenou ukázku „zimní války“, tedy přepadení Finska Stalinem v listopadu 1939. Stalin tehdy podnikl agresi v čistě hitlerovském stylu, Sovětský svaz za to byl vyloučen ze Společnosti národů a Finové, místo aby brečeli a napsali si další kapitolu dějinných křivd, se postavili na odpor a agresorům napráskali. Přinejmenším v té první fázi války. Což ví asi každý kdo se o moderní historii aspoň trochu zajímá. Olli a jeho kamarádi ale nám předvedli, jak to ti Finové dělali. Jel tank a najednou parta Finů na lyžích a každý třímal březové poleno. A šup k tanku a šup s polenem mezi pásy a šup pryč a pás udělal rup a pro něho agrese skončila.
Jednoduché, co? Ovšem, ale ta statečnost je nutný předpoklad...