 |
Bylo to skandální a oblibě EU v Česku to jistě nepomohlo, jak se Brusel postavil vůči uvalení vízové povinnosti na české občany. Buď jsme Evropané a máme tedy být posuzováni stejně jako jiní občané EU, anebo je zde rovnost ve smyslu, že někteří jsou rovnější než ti druzí. Poslední zprávy z Evropského parlamentu jsou tedy potěšující.
Jsou tu, jak se dalo čekat, háčky. Především, že to není usnesení, nýbrž výzva či petice. Zuzana Roithová a Miroslav Ouzký tedy sepsali petici apelující na Evropskou komisi, aby se vůči Kanadě pochlapila. Petici podepsalo 374, celkem jich je 736. Nepodepsali sociální demokraté Libor Rouček a Richard Falbr. Falbrovo vysvětlení je půvabné: "My se dovoláváme solidarity ostatních členských států a přitom jsme se chovali nesolidárně minimálně ve dvou případech, když jsme se snažili sami si vyjednat víza s USA a pak, když jsme usilovali o vybudování radaru," řekl podle rozhlasu. Takže fakt, že on klasifikuje snahu české vlády zajistit občanům bezvízový styk a snahu české vlády zapojit se do budování kolektivní bezpečnosti jako nesolidárnost ho opravňuje k nesolidaritě k ostatním českým poslancům EP a občanům vlastní země. Zvláštní logika. Pohnuty poslance Roučka jsou neznámé, jistě ale důvtipné.
Cesta k fiasku
Vládní plán na takzvanou důchodovou reformu dostává jednu ránu za druhou. Opřel se o ni Václav Klaus. Navíc se ukazuje, jaké budou důsledky zvýšení DPH. Zdraží se také léky a zdravotní materiál, takže ze zdravotnictví odplyne podle předběžných odhadů deset až čtrnáct miliard. Připomeňme, že nedávný stávkový cirkus s černou sanitkou v čele se točil kolem dvou miliard. Pěknou ránu reformě uštědřil i David Rath. Připomněl, že by příští socialistická vláda mohla znárodnit ty bájné soukromé pojišťovny, které by za třicet let měly přinést benefity svým klientům. Nemuselo by se tedy čekat na příští převrat, stačily by příští volby. Těžko vymyslet lepší příspěvek do debaty o stabilitě výhledů do budoucnosti!
|
Byl jsem na Žižkově podívat se na Masopust mockrát, ale tak bídný jako ten letošní jsem nezažil. Nevím, co se to stalo, ale masek bylo pomálu. Nechyběli hasiči, ti tvoří půvabný akcent masopustních průvodů, ale jejich důstojná přítomnost byla snad jediná potěšující púerlička v moři šedi. Chabý pokus o nashromáždění rekordního počtu "žižkovských Pepíků" vyšel naprázdno. Je třeba ocenit snahu hrstky nadšenců vyšňořených do tradičních či netradičních maškar, bylo jich bohužel pomálu. Málokdy se u mne setkáte s pláčem na téma "bejvávalo dobře". Tentokrát si zaskučím: i loni bylo nepoměrně líp!