 |
Hned po svátcích se dočkáme hlasování o nedůvěře vládě, jak ho navrhla sociální demokracie. Ne snad, že by tato vláda byla důvěryhodná v tom složení,v jakém je. Ne snad, že by Radek John v roli vicepremiéra pro věci korupční nebyl figura komická. Ne snad, že by Vít Bárta byl méně komický se svým „já se vrátím,“ a se mnou přijde... ne zákon, ale fízlovská agentura. Pomoc tří rebelů ale sociálním demokratům nebude nic platná a musel by se stát nějaký hlasovací zázrak, aby se oranžovým jejich záměr povedl. Naposled se jim to zdařilo, když jim podal pomocnou ruku Václav Klaus. Jenže ten Víta Bártu miluje a nedá na něho dopustit, a z druhé strany ho miluje Karel Schwarzenberg a rozpřádá úvahy o tom, že se odpuštění dočkali komunisté, proč by se ho neměla dočkat bezpečnostní agentura?
Mimochodem, toto je důkaz teze, že změknutí mozku provázené intenzivním zhloupnutím se nevyhýbá ani členům vysokých šlechtických rodů.
Hlasování bude tady proto, aby sociální demokracie připomněla, že tu ještě pořád je. Ono je takové hlasování nejjednodušší reklamní kampaň. Píše se o něm v novinách a povídá v bedně a ukazují se písmena na internetu a nestojí to – stranu – ani korunu, nebo skoro ji to nestojí ani korunu. Proč to tedy nepodniknout?
Jeden argument ale tady je, proč to nepodniknout. Kdyby sociální demokracie zavřela krám a odebrala se na dlouhodobé prázdniny, stejně vyhraje příští volby. S koulí na noze s nápisem ABL to Nečas a jeho ODS stejně jinam než k prohře nedotáhne. Ale sociální demokracie krám nezavře. Ono takové hlasování je osvěžující činnost. Jako když se chodí do fitka a do posilky.
|
Že to ale byla krásná sobota a stejně krásná neděle, přinejmenším tady u nás ve středních Čechách, konkrétně ve Zvoli a okolí. A děly se krásné věci. To takhle jdeme lesem, pěšinou sluncem pozlacenou a najednou se něco pohnulo. Zůstaneme stát, Ljuba byla asi o dva kroky přede mnou, já držel v ruce foťák. No a proti nám zajíc. Šel klidně po cestě přímo k nám. Došel docela blízko – vypadalo to nějak takto:
