 |
Krok ke svatosti udělal - obrazně řečeno - zesnulý papež Jan Pavel II., když ho v neděli Benedikt XVI. v Římě blahořečil. Blahořečený nebo svatý, Jan Pavel II. se spolu s Ronaldem Reaganem snad nejvíc zasloužil na rozvalu sovětského koloniálního impéria. Reagan demaskoval Sovětský svaz jako nemohoucího obra na hliněných nohou, kdežto Jan Pavel II. povzbudil své spoluobčany Poláky k aktivnímu boji s komunistickou mocí. V Čechách jsme si nikdy nenavykli brát Pooláky moc vážně. Vyráběli špatná auta a šmelili s cigaretami. Je to ale středoevropská mocnost a jejich elity, včetně, to je třeba dodat, elit komunistických byly v závěrečné fázi komunistické éry na mnohem vyšší úrovni, než byly elity naše. I polský diktátor Wojciech Jaruzelski byl intelektuálně i morálně nekonečně výš, než trapný škrhola Milouš Jakeš a jeho tragický předchůdce, zlomený vězeň komunistických mučicích bunkrů a přesto věrný komunista Gustáv Husák. Polákům – a jistě od pod Wojtylovým vlivem – se podařilo postavit proti maco strany moc dělnických mas. S tím si moc nevěděla rady. Toho či onoho zlobivého intelektuála mophla zavřít nebo vyhnat do exilu, ale nemohla pozavírat nebo vyhnat loděnice v Gdaňsku.
Vatikán už za Jana Pavla II. Vyráběl blahoslavené a svaté na běžícím páse, masová produkce se nevyhnula ani duchovních záležitostí. Je v tom politika zaměřená zvlášť na třetí svět. Na dění v našem historickém prostoru to asi moc velký vliv nemá. Buď jak buď, Karol Józef Wojtyla si zaslouží všechny pocty světa. Proč ne blahořečení a po rozumné lhůtě i svatost. Vzpomínejme na něho s povděkem.
|
V pátek jsme si tu pochvaloval, že můj Sony Ericsson přežil vyprání kalhot. Přežil 14 dní... fungoval v pohodě, ale sotva jsem zveřejnil tu pochvalu, odešel do věčných mobilišť. Snad jako na truc, když jsem o něm psal, a to jsem si myslel, že o něm píšu hezky. Nevyčítám mu to, má na odpočinek právo.
S Dominkou za motýly
Loni jsem se byl s vnučkou Dominikou ve skleníku Fata Morgana podívat se na exotické motýly. Bylo to fiasko, tehdy tříletá Dominka se bála a když jeden krásný motýl si ji sedl na rukáv, utekla a prohlásila, že jí motýli vaděj. Takže jsme skončili u šatny, mají tam před záchody stoleček a křesílka, hodná paní šatnářka nám půjčila tužku a dala nám papír a z automatu jsme si koupili Kofolu a malovali motýly.
Dominice jsou čtyři a na dotaz, zda by se nebála se podívat na motýly odpověděla, že je přece velká a že se nějakých motýlů neboj. Takže jsme se tam v pátek vypravili znovu.
Skutečně se nebála. Prošli jsme všechny tři části skleníku Fata Morgana. Motýli ji očividně nebavili. Procházela kolem nich ve stylu motýli, no jo, dobrý, ale nic hustýho. Ale skončila ta výprava dobře.
U hodné paní šatnářky jsem si vyprosil tužku a papír, koupil v automatu Kofolu a na stolečku před záchody jsme si malovali motýly.