Sto osmdesát tisíc lidí podepsalo petici, podporující zákaz býčích západů. Katalánský parlament tlaku veřejnosti ustoupil. Poslední býčí zápas se pak těšil obrovskému jzájmu veřejnosti. Jak to všechno jde dohromady?
Kdo z nás jí maso, pak samozřejmě se účastní na zabíjení zvířat. Bonmot jedlíka bifteku „to se jí zahojí“ je opravdu krutý žert. Biftek je vyjmut z těla zabitého zvířete. Řezník na jatkách dělá totéž, co toreador v aréně, tedy zabíjí zvíře. Lze oprávněně pochybovat o tom, že by kráva putující na jatka na náklaďáku nacpaná v úzkém prostoru spolu s dalšími zvířaty pološílenými hrůzou (kráva má inteligenci vyšší než průměrný český politik) byla šťastnější než býk nahnaný do arény pikadorům a toreadorům pod ruku. Technicky vzato, nemá asi ten katalánský zákaz koridy velký význam z hlediska zvířecího osudu.
Zde můj názor, myslím si, že ze smrti by neměl nikdo mít radost. Ve světě kde byli vyvražděni predátoři musí stavy zvěře v lese regulovat lidé, tedy profesionálové. Hnusné je zabíjení zvířat pro zábavu. A je jedno, zdali je to z posedu anebo to dělá najatý profesionál v aréně. Je to hnusné a je tedy dobře, že tomu byla učiněna přítrž aspoň v té Barceloně.
Zápas samozřejmě pokračuje, chystám trestní oznámení a nevidím jiné systémové řešení, než že pan Stoklasa by neměl být starostou. Ale to je běh na dlouhou trať, do voleb daleko. Nyní je třeba zaplatit audit, který jsme společně s několika zvolskými občany objednali. Žádáme tedy občany o příspěvek na zaplacení tohoto auditu. Zde je k tomu podrobná informace na Zvolském webu, který jsme založili. Na Zvolském webu najdete i mnoho dalších informací, včetně textu onoho auditu, z něhož jasně vyplývá, jaké je páně Tomkovo hospodaření v krajině, která bby měla být doslova pokladem nejen pro zdejší občany - je to kouzelný kout dosud neponičené přírody v bezprostřední blízkosti metropole.
Zároveň prosím případné čtenáře z Vraného, aby se mi ozvali, pokud je situace ve vranských lesích podobná, jako u nás – nelítostná těžba, formální výsadba a lajdácká údržba,taková je charakteristika (ne podle mého názoru, ale podle zprávy Inspekce životního prostředí a samozřejmě i onoho auditu)hospodaření pana Tomka, podporovaného panem Stoklasou a jeho lidmi v radě Zvole. Moje mailová adresa je ondrej zavináč neff.cz.
O pohyb se staráme s Ljubou dostatečně a pomáhají nám i bojoví motýli. Ráno jsou ještě zalezlí, ale odpoledne, když jsou pokosená pole pěkně vyhřátá sluncem, vzduch je plný bělásků – s nadsázkou by se dalo tvrdit, že je slyšet, jak ta křídla hučí. Nora se snaží motýly pochytat. Nejraději by zvládla všechny, v nejhorším aspoň jednoho. Zatím se jí to nepodařilo, ale na fotkách je vidět, že je to někdy opravdu o fous, tentokrát bez nadsázky, tentokrát doslova. Ovšem o psí fous.
Zatím tedy nechytila. Nevím, zda to přičítat štěněčí neobratnosti anebo mistrovské pilotáži bojových motýlů. Pejskové přece dovedou v letu chytit mouchu i vosu a to přece jenom jsou razantnější letci, než je bělásek. Nicméně je to záhada, která asi patří do oblasti záhad nezodpověditelných a vyprší ji až čas. Noru bělásci omrzí a bude po záhadě.