Mrdka Topolánek zase na scéně
Tak opravdu si socialisté a občanští demokraté nemají co vyčítat. Stanislav Gross je příklad toho, čemu se za první republiky říkalo arivista, tedy gauner, který šikovnou manipulací momentální situace dojde k velkým penězům. Gross a jeho souvislost se „stranou práce“ patří k nejhnusnějším paradoxům polistopadové éry a je kupodivu, že to socialisté nechápou, nebo se netváří že nechápou a nesnaží se „vyrovnat s minulostí“.
0
Topolánek se opětně projevil jako to, čím kdy byl, jak ho trefně charakterizoval Václav Klaus v okamžiku jeho příchodu na vrcholný post Občanské demokratické strany. Na pozvání Občanského institutu měl přednášet o korupci. Jistě by bylo o čem,příkladů je mnoho. Předvedl se stoprocentně. Novináře přítomné na jeho produkci nazval mrdkami a pohrozil odchodem.
Občané si o politicích často myslí totéž. Jenomže nemohou odejít, nemají kam. Musí pracovat, aby mrdka Topolánek a jeho kamarád Dalík mohli z jejich peněz žít.
Mluví ze mě emoce a pobouření? Určitě ano. Myslím, že s lidmi jako je Topolánek už hlouběji klesat nelze, leda bych se mýlil.
PSÍ PŘÍHODY: Vyhlašte pátrání
Vstával jsem před čtvrtou, co nejtišeji jsem se vytrácel z domu, abych stihl ranní Pendolino do Ostravy. To byla chyba, jak se ukázalo. Nora záhy zjistila, že jsem zmizel. Probudila Ljubu a trvala na tom, že se musí prohledat celý dům! O nějakém Pendolinu nechtěla slyšet. Nebyl jsem na svém místě v posteli, nebyl jsem v pracovně ani v kuchyni, neseděl jsme v obýváku ani jsem nesypal ptáčkům. Takže obě dámy šly na procházku... dřív. O hodně dřív než obvykle.
JAK ŽIVOT JDE: Chvála pendolinu
Z Prahy do Ostravy za tři hodiny, jízdenky na e-shopu, tak vychvalují České dráhy svoje Pendolino. A ona je to pravda, je co chválit! Těšil jsem ze, jak tu budu vyprávět žertovné příhody s cestování českým rychlovlakem, a ony žádné nebyly. Připouštím, že naposledy jsem jel ve vlaku, jak jsem psal už včera, v Koreji rychlovlakem 300 km rychlostí. Je tedy fakt, že Pendolino víc drncá, ten povrch kolejí je prostě horší než mají v emi, která byla před 50 lety v troskách. To je snad jediná malá výhrada.
Hlavní nádraží čisté, nikdě žádný vágus, nikde žádný bezdomovec, i před pátou jsou otevřené kavárničky. Pendolino odjelo včas a do Ostravy přijelo včas a zpátky totéž. Měl jsem dokonce snad větší pocit rychlosti než v Koreji, třebaže fakticky byla ta rychlost poloviční, snad to bylo tím drncáním. Vagon se naklání, nedovedu posoudit, zdali to byl ten pendoliňácký efekt, nebo zdali trať bylůa nakloněná, nicméně ten náklon tam byl. Uvnitř to bylo čisté, pohodlné, naprosto nebylo nač si stěžovat.
Problém je jenom s parkováním, na parkovišti před nádražím to přijde na nechutné peníze, v okolí je modrá zóna a metro tak brzy nejezdí – první vlak metra jede hodně naknap, aby se odjezd Pendolina stihnul. Sumárně vzato, jet do Ostravy autem by se vyplatilo, až kdyby se jelo ve třech nebo ve čtyřech, v jednom člověku se to nevyplatí v mém subáči, který má spotřebu 10.5 litru na sto. Cestou z Prahy do Zvole, teď už autem, jsem v rádiu poslouchal hrůzostrašení o zácpách na D1. A to nemrzne!