Humbuk kolem demonstrací
Do blbé nálady se strháváme sami, mimo jiné i tím, že věnujeme pozornost okrajovým hloupostem, jako jsou demonstrace toho typu, jaké se v posledních dnech konaly na Václavském náměstí i jinde. Jako manu z nebe přijal jeden z těchto pábitelů výrok ministra Kalouska, který údajně měl zmíněného pábitele přirovnat k Hitlerovi. Ministr Kalousek udělal chybu, že si vůbec všímá takových výjevů, jakých jsme byli svědky na Václavském náměstí. Nebyl jsem často v Londýně, ale když tam jsem a přijdu na Trafalgarské náměstí, takové demonstrace se tam konají permanentně tři až čtyři. Zdalipak plní stránky britských novin a obrazovky televize?
Už slyším výtku, že o tom nesmyslu píšu už potřetí... z nedostatku jiného tématu.
Nový německý prezident
Titulární hlavou německého státu se stal evangelický teolog Joachim Glauck. Nepřichází do funkce v jednoduché době. Řecká krize je zažehnána očividně dočasně. Do Řecka se napumpovaly umělé peníze, aniž se díra pod čarou ponoru zacelila a další adept na takové pumpování je Portugalsko. Chyby jiných mají platit Němci, jak dlouho si to nechají líbit? Osa Evropy dnes vede z Paříže do Berlína a naopak, kdy začne skřípat? Joachim Glauck se jistě nenechá umlčet a nebude poslušným kladečem věnců. Na jeho názory nebudou zvědavi jenom Němci. Celý život mluvil jen za sebe a jednal podle svého svědomí. Bude schopen ovlivnit postoje voličů daleko za hranicemi své země. Možná i to je důvod, proč ho Merkelová nechtěla v prezidentském úřadu vidět.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Život ji naučil
Potkali jsme s Norou pana myslivce. Stěžoval si na čtyřkolkáře, kteří huntují lesní cesty a kradou nám v lese dříví. No a jak tak spolu moudře hovoříme, jeho ohařka vyletěla na Noru, povalila ji, Nora se vymrštila a prchala s ohařkou v patách. Chytit se nenechala. Takže jsme se s panem myslivcem rozloučili, on šel po svých i s ohařkou, já šel po svých i s Norou, ta se obloukem ke mně vrátila.
Šli jsme pak lesem dál, roklí podél přítoku Zlatého potoka. Tam jsou i malé chatky, a koukám, vida, jedna je už obydlená, z komínku se jí divoce kouří. Napadlo mě, že v ní bydlí ten pán, kteréhjo jsem v sobotu potkal, nesl si tašku s nezbytími potravinami, dominantní roli v ní zaujímaly dvoulitrové petflašky v pivem. Doprovázelo ho vnouče a psík, jokršírek.
Takto jsem přemítal a najednou, jorkšírek tu byl a štěkal. Nora vzala nohy na ramena.
Ještě před nedávnem se měla ke každému psu jako ke kamarádovi, teď se bojí jorkšíra?
Ode zdi ke zdi. Od zkušenosti ke zkušenosti. No a člověk je pak tak zkušenej, že je až starej. O psech to platí taky.