Nicméně,, skepse není program a rozhodně to není program Neviditelného psa! Z hlediska občana si za posledních dvacet let polepšili především občané menších míst, měst i vesnic. Ta se změnila k nepoznání a je slepý a zlovolný, kdo by změnu k lepšímu oproti minulému režimu popíral. Samozřejmě hodně záleží na obsazení vedení těch míst. Tam kde se vedení ujme zlodějská pakáž, tam to jde od deseti k pěti a ti lidé využívají specifika našeho pojetí demokracie, že totiž výsledky voleb uvolňují na čtyři roky ruce k čemukoli. No a tam kde jsou ve vedení dělní a prozíraví lidé, tam to jde dobře – mohu prohlásit z vlastní zkušenosti, protože znám situaci v Dolních Břežanech, kde mám svoji pracovnu.
Ještě poznámka na závěr. Jaká úleva, psychická i fyzická, když se parlament zabývá tím, čím má, totiž rozdělením veřejných peněz, místo aby šlapal ve hnoji blbostí kolem toho, kdo komu co zatelefonoval.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Včera to bylo pořádně, byla to morda neboli hyba a tekla mi krev – a teď, co tyto řádky ráno píšu, mám na hlavě srandovní náplast. Nedával jsem pozor, bylo to k večeru, do obličeje mi svítilo sluníčko – to jsou ty omluvy a výmluvy za nepozornost.
Už se to nestane. Ne snad, že bych už nikdy neměl být nepozorný. Vzal jsem pilu a větev uřízl.
Moje povídání se ale jmenuje „šrámy“. Ten druhý šrám nebyl můj. Odpoledne mě navštívil jeden pán. Zaparkoval před barákem a když jsem mu šel otevřít branku, vítězně mi hlásil, že nacouval do lampy. Nejdřív jsem to nechápal. Ulice byla prázdná, jedno , dvě auta tu a tam, a lampa vzdálená třicet metrů. Ale jo, byla to pravda, ten člověk do ní nacouval a trefil ji nárazníkem a utržil šrám. Mohlo to dopadnout hůř, ale nedopadlo to hůř: blinkr přežil.
“Byla schovaná za sloupkem,“ vysvětloval. Stejná blbost, jako že mi svítilo sluníčko o očí. Prostě, nekoukal, zrovna jako já nekoukal, jak se patří.
V zásadním bodě se situace liší.
Nevzal jsem na tu lampu pilu.