 |
Jakmile je energetická bilance na hraně, stačí rozmar počasí, nastane kupříkladu mimořádně teplé léto a výpadek je tu. Pravidelné elektrické kolapsy zažívá přetechnizovaná Kalifornie. Klimatizační jednotky jsou ještě větší žrouti energie než topení a horká léta dávají výrobě zabrat. Něco podobného se podle zpráv docházející ze subkoninentu děje v Indii také.Je to memento toho, jak nebezpečné jsou ideologické hrátky enviromentalistů, kteří vzývají novodobé božstvo – alternativní zdroje energie. Paradoxně – každé takové odvětví „alternativní energetiky“ začnou pronásledovat, jakmile vstoupí do praxe, zažili jsme to s větrnými elektrárnami a nyní se solárními panely. Jádro, to byl Belzebub odjakživa. Přitom pro země jako je Indie je zřetelně jádro jediné řeše ní, které dlouhodobě může zajistit rostoucí spotřebu elektrické energie.
Naše země zatím ideologickému tlaku úspěšně vzdoruje, mimo jiné proto, že český volič chválabohu zachoval chladný rozum a trvale nenaletěl na zelené vyprávěnky. Ta situace by se ovšem mohla prudce změnit, kdyby došlo k jinému rozložení sil v parlamentě a v důsledcích i ve vládě. Indická tragédie – ano, příští dny jistě přinesou informace o tom, kolik lidských životů výpadek stál – bude poučením jen pro poučené. No a ti nepoučení jsou zjevně nepoučitelní.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
|
Dneškem zahajuje Nora druhý rok svého pobytu u nás. Loni jsme ji přivezli z chovné stanice, očkovanou v ten den, kdy jsem volal, zdali štěně nabízené internetem je ještě k mání, se zub poznamenanými prodělanou psinkou, začervenou, s nemocnými ledvinami. Přesně před rokem jsme ji vezli na veterinu a hned ten první den byla na kapačkách.
Ušli jsme tedy hodně dlouhý kus cestu od té doby a myslím, že je u nás celkem spokojená, přinejmenším se nezdá, že by si na něco stěžovala. Pokusil jsem se ji změřit, pravda, metr je něco, čemu silně nedůvěřuje. Nicméně mám důvod k domněnce, že měří kohoutku šedesát centimetrů a když jsme byli posledně na veterině, aby ji tam zkoukli, vážila devatenáct kilo. Díky lovu bojových motýlů je pořádně vysportovaná a celkově vypadá jako prosperující pejsek.
To ovšem si myslím já a myslí si to Ljuba a jistě také Anna, která je ve Zvoli s Norou. Alevíte jak to je. Každý koho jsem potkal si pěstuje mýtus krutého dětství . Každý pak v dospělosti vykládá, jak bezpříkladně přísní byli jeho rodiče a v jak šílené šikaně musel žít coby dítě a co všechno nesměl, zatímco jiní a tak podobně.
Copak asi bude Nora vyprávět psím kamarádům o krutém dětství u nás?
“Představ si, Fanánku, že naši mi nikdy nedovolili válet se v posteli. Ani tlapkou. Vůbec!“
“To snad ne! Je tohleto vůbec možný?“
A tak podobně. Přitom je to navíc pravda, žádný mýtus. Nesmí do postele. Až se to dozvědí ochránci psích práv, udělají nám peklo na zemi.
Porušujeme základní práva psího dítěte.