 |
Karel Havlíček Borovský pochopil, co je Rusko zač v době, kdy nejeden ušlechtilý duch v Čechách blábolil o dubisku, k němuž je dlužno se přimknout. Havlíček mrtev, Rusko jako říše zla se nemění, ušlechtilí duchové přežívají, jeden sedí na Hradě a druhý se na Hrad hrne. Skandální proces s členkami punkové skupiny Pussy Riot otevírá oči. Případ je toho druhu, že v normální zemi by se vůbec nedostal do zpravodajství, možná v nějakém bulvárním plátku by si ho všimli jako kuriozity a zpěvačky by z kostela vyprovodil kostelník, nikoli Omon. Celý ten proces je hnusný a pohrdáníhodný a o to větší úctu je třeba mít k těm statečným mladým ženám které obludnému opresivnímu režimu vzdorují. V nekončené válce s diktátorskou blbostí se rodí tři nové hrdinky. Ono stačí se podívat na fotku, na níž Naděždu Tolokonnikovovou přivádějí k soudu: sympaticky přidrzlý výraz hrdého děvčete a vedle ní tupý ksicht otrokyně režimu v přiblblé uniformě, i Marťan by pochopil, oč zde běží. Tohle není „zahraniční problém“. Rusko má v naší zemi drápy. Je dobré v této souvislosti připomenout, že prostřednictvím agentů a užitečných idiotů znemožnilo naši účast na společné obraně, když zlikvidovalo projekt radarové hlídky v Brdech. Putin si může stokrát stěžovat, že „obraz Ruska je mediálně pokažen“. Ano, je pokažen, přinejmenším dvě stě let. Nemohou za to média, ale může za to Rusko samo.
Ostravská blamáž pokračuje dále
Ostravský primátor Petr Kajnar láme rekordy v trapnosti. Sám v těžkém střetu zájmů, protože je předseda představenstva vodárensko-kanálnické společnosti a kanalizační problém je v jádru sporu kolem cikánského ghetta, rozhodl se šalamounsky, že „to dá k soudu“. Nejdřív dal k soudu aktivistu, v cikánské otázce Kumara Vishwanatana že prý vyvolává emoce. Nevím jak u koho, pan Vishwanatana ve mně žádné emoce nevyvolává, zato je vyvolává pan Kajnar, že takového člověka podporuji ze svých daní, třebaže by mohl dobře žít z vodovodů a kanalizačních stok. Pan Kajnar spoléhá, že lidi nemají cikány rádi a proto mu budou tleskat, že „je dal k soudu“. Ten člověk netuší, s čím si zahrává. Ta aféra ještě nevypukla. Pokud soud bude tak hloupý a zahraje písničku podle Kajnarovy taktovky a exekutoři na cikány nastoupí, uvidíte tane, proti kterému byla aféra kolem „zdi v Matiční ulici“ selanka. Pan Kajnar si může být jist, že uvidí svůj obličej v CNN.
Nekvalifikovaný povzdech: přitom by bývávalo stačilo zprovoznit jednu kanalizační přípojku.
Kvalifikovaný povzdech: to by člověk nevěřil, co všechno jsou někteří lidé ochotni riskovat kvůli pozemkům, na kterých se dají nasekat prachy.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
|
V článku Podger pod širákem jsem popisoval, jak jsme s přítelem Pepou dolovali mého iPhona zpod terasy kryté bankiraiovými prkny. Uplynula už nějaká doba. Ljuba byla u přátel na návštěvě a ukázalo se, že Pepa je nadále myslí zaměstnán tou věcí.
Uvažuje: jak se ten mobil pod terasu dostal?
Je to vskutku na pováženou. Prkna jsou k sobě přiblížena tak, že je mezi nimi půlcentimetrová mezera. Jen jedno řemeslníkům ujelo, takže iPhone se mezi ně vejde. Ale jen tak tak, opravdu naknap, musí být absolutně kolmo. Kdybyste na terase hráli hokej a iPhone používali jako puk, nepropadl by ani po týdnu nepřetržité hry. Leda že by ho někdo vymrštil a on by padal kolmo a zapadl by do té škvíry.
Takže Pepa, můj koumavý přítel a soused, má tuto hypotézu:
Že jsem zkoušel, prkno od prkna, škvíru od škvíry, jestli se tam ten iPhone vejde a hele, vešel se – a z radosti nad tím zjištěním jsem rozevřel prsty!