Jsme bombardováni?
Po celý týden trpí české servery útoky typu DdoS. Od pondělka to byly velké zpravodajské servery a v rodině Lidovek jsme v tom zkejsli i my, pak přišel Seznam.cz a na řadě byly následně banky. Připomenu, že jde o zahlcení vytipovaného serveru falešnými přístupy. Jako kdyby sto tisíc lidí v jedné vteřině chtělo mermo mocí číst Hyenu.
P
Je velmi obtížné zjistit útočníka. Útoky se dějí z počítačů lidí, kteří o věci netuší. Natáhli si do compu cosi, co by se dalo charakterizovat jako virus, a právě toto "cosi" začne na pokyn "kohosi" přistupovat – dejme tomu – na Neviditelného psa. A protože se to stane ve shodnou chvíli a velkém množství počítačů, začnou potíže.
Znepokojivá je nejistota kolem případu panující. Nikdo momentálně – aspoň veřejně – neví, kdo to dělá a proč to dělá. Útoky typu DdoS bývají protestní, je to cosi jako demonstrace proti něčemu. Takto bývají napadeny vládní, ministerské weby. To, co se děje tento týden, nějak postrádá logiku. Ano, česká média může někdo pokládat za žumpu – a napadnout je. Banky může někdo pokládat za zdroj zla – a napadnout je. Ale průnik těch množin je nějak divný. K tomu se dá dodat – snad to přejde. Ale povzbudivé pro budoucnost to není.
Rukavice
Jeli popeláři a ztratili rukavici. Neradostná událost pro popeláře, radostná pro Noru. Ostatně, i tato malá příhoda svědčí o tom, že něčí žalost je jiného radost. Taková rukavice, to je kořist. Budiž vyhazována do vzduchu, budiž s ní pobíháno, smýkáno, šlapáno a drásáno. Budiž s ní zacházeno jako s každou jinou kořistí.
Mordování rukavice je činnost zábvná jen v určitých mezích. Rukavice je tedy po chvíli odhozena a Nora běží dál. Může si být skoro jista, že nazítří ji najde znovu. Skoro jistě na jiném místě, protože během času ji najde ještě jiný pejsek a taky ji bude mordovat a odhodí ji, až ho omrzí. Je to něco jako koloběh rukavice na ulici. Tak tomu bude, předpokládám, i dnes, až vyrazím s Norou na procházku.
Včera to bylo jiné. Včera byl ráno ještě mráz... a rukavice přimrzla k asfaltu. Ano, musel jsem pronést mnoho slov útěchy, abych Noře pomohl se přenést přes tuto bolest...
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Skvělé představení v Celetné
Herecká taneční skupina Veselé skoky funguje už deset let od chvíle,
kdy choreograf a pedagog DAMU Martin Pacek nápad založit profesionální
taneční divadlo postavené na nápaditých a vtipných choreografiích a
originálním humoru. K němu se přidala choreografka Jana Vašáková a
její manžel, herec a režisér Miroslav Hanuš. V neděli byla v Divadle v
Celetné premiéra jejich páté... a teď jak to nazvat ... hry, férie,
grotesky... zkrátka, premiéra osobitého baletního muzikálu Chabrus
line. Podobnost s Chorus line není náhodná. Taky je to konkurs do
muzikálového sboru, ovšem konkurs postavený na hlavu. Když jsem tak na
to koukal, říkal jsem si, kam se ten náš humor posunul: ono dřív se
těžila legrace z toh, že někdo jako něco dělal blbě a lidi se tomu
smáli. Jenže tahle osmička (čtyři a čtyři, zájemci a zájemkyně)
skvěle tančí jak o život a protože to jsou herci, není to jen dokonalý
tanec, má to výraz, má to nadsázku, má to přesah. Chcete-li se pobavit
a potěšit, jděte na Veselé skoky, třeba zrovna na Chabrus line. Ale
musíte mít rádi recesi a říká se, že velké procento lidí ji není
schopno pochopit. Tak pozor, aby chyba nebyla někde jinde než na
jevišti...