 |
Podle CVVM lidé nejvíce důvěřují Tomio Okamurovi. Věří mu takřka každý druhý volič. A to se průzkum konal ještě před tím, než se Okamura vzdal kandidatury na místopředsedu poslanecké sněmovny.
Téměř stejné popularitě se těší Andrej Babiš. V obou případech jde o protestní politiky, kteří s Nimi nechtějí mít nic společného. Babiš není politik, jelikož maká, a Okamura by nejraději celý ten cirkus zabalil a nahradil ho přímou demokracií. To jsou důvody k nadšení! Proč ale lidé dali na třetí místo Martina Stropnického, to je malá záhada. Nepředvedl zatím nic, snad jen to, že jeho očividná nekompetence pro řízení rezortu obrany vzbudila nevoli hlavy státu. Že by k popularitě stačilo tak málo? Nicméně i skuteční politici na seznamu jsou: Sobotka na čtvrtém místě, Schwarzenberg na pátém a následují Roithová, Němcová, Pospíšil, Zaorálek a skokanem je Pavel Bělobrádek, který si od loňského září do prosince polepšil z 11 na 25 procent.
Naopak totální nedůvěru si vysloužil Miroslav Kalousek (85 procent), daleko za ním pak jsou Jourová a komunista Filip.
Závěry z těchto průzkumů se nedají dělat dohromady žádné. Nicméně popularita Okamury a Babiše svědčí o naivní důvěře významné části občanů v nové tváře, které přijdou a Jim to ukážou a udělají pořádek. Zejména Andrej Babiš má obrovskou šanci – pokud ovšem překročí svůj stín, přestane snít o iluzivním řízení státu firemním stylem a naplno se zapojí do neatraktivní, úmorné, namnoze sysifovské politické práce, která – pokud není kořeněna vedlejšími benefity – je neskonale méně výnosná než manažování prosperující firmy.
Přitom vděk veřejnosti za dobrou práci veškerý žádný, i to je poučení z posledního průzkumu CVVM – viz pětaosmdesát procent nedůvěřujících Miroslavu Kalouskovi, nejlepšímu ministru financí, jakého jsme v nedávné minulosti měli.
|
To jsme tak šli v neděli kolem poledne vesnicí Bohuliby. Štěkal tam za plotem velký černý chlupatý pes – to by bylo něco pro nebožtíka bojovníka Barta! Nora si ho nevalně všímala. Nezájem ho rozzlobil, takže přeskočil plot a hnal se po Noře.
Bylo to velmi rychlé a ani Ljuba, ani já jsme nestačili reagovat. Co taky chcete dělat, že? O to líp reagovala Nora.
Žádné „kdo uteče vyhraje“. Postavila se mu a rozehrála zápas ve stylu Aikido, jak jsem o tom psal loni v listoadu http://www.hyena.cz/13/11/131111pes.htm . Pes vyrazí, ona uhne, těžké tělo kolem ní proletí a ona stačí protivníka náznakově ťafnout hned za ušisky. Podruhé, potřetí. Pak ten pes znatelně zvolnil. Byl udýchaný a taky udivený. S tímhle se ještě nesetkal.
Buď rád, příteli, že to bylo jen v náznaku a že to byla Nora a ne Bart. Nora se dovede zakousnout do míče pro norský fotbal a umí viset zakousnutá jako pitbul. Jenže ona nekousne. Je to jemná dáma, jenomže po čertech rychlá jemná dáma.
|