Ale ta zpráva provázená smutnou fotkou popravovaného, zahleděného zoufalýma očima do objektivu fotoaparátu, nebyla kompletní. Chyběla jí podstatná součást. Totiž vylíčení, jaké utrpení prožila žena, na kterou se ten pán vrhl, nejdřív ji znásilnil a poté ji, zmordovanou, dobil. V dnešním světě, jemuž někdy říkají postmoderní, já bych řekl na hlavu padlý, oběť není zajímavá. Naopak, je to nežádoucí element, který se v lepším případě ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě. V horším případě zavinil svou existencí fatální skluz rozkolísané složité osobnosti na trestatelnou stranu.
Nelze citýrovat duchy, a tudíž se nemůžeme zavražděné zeptat, jak se ona na celou věc dívá.
Bylo by poučné vědět, zdali by ona byla schopna dojetí nad tím, že její vrah odcházel ze světa patnáct minut a při tom kašlal.
Jelikož to možné není, rušivý element chybí a my se můžeme se vší vážností dojímat nad trpkým odchodem jednoho chybujícího a kdo chce, může se zalykat rozhořčením na nelidskostí aplikace práva ve státě Ohio, USA.
Její láska se projevuje okusováním a Idoušek lásku opětuje. To se zase projevuje tím, se se před Norou válí na zádech, nejlépe v bahně a v louži. Takže průběhem procházky se z něho stává bahenní koule a nebýt blikajícího obojku, ve večerním šeru by nebyl vidět.
Domýšlivě bych si mohli myslet, že ten obojek vynalezli, aby kompenzovali následky vzájemné náklonnosti Nory a Idouška. Ale ne, oni ho vynalezli, aby kompenzovali smutnou skutečnost, že z našich lesů vymizely bludičky.