Na samotném kongresu se odehrál groteskní šmodrch, když se napoprvé nepodařilo prosadit návrh, aby pravomocně odsouzený člen ODS vyletěl ze strany. Pak si delegáti uvědomili, že by tím upevnili obraz ODS jako mafiánské organizace, a napodruhé tedy interdikt pro odsouzené schválili.
Je vůbec možné, aby se ODS takříkajíc odrazila ode dna? V parlamentu bude hrát třetí housle, pokud nějaké, a její hlasy budou jen slabě znít v ohlušivé mediální kakofonii. Záleží ovšem na tom, co budou její hlásky hlásat.
Nový předseda hovořil o daních a rozdělování. To je ovšem stará píseň a jemu se bude špatně zpívat, protože posluchači se budou smát, pískat, dupat a bučet. Vždyť to byla ODS, která daně zvyšovala, pokud byla hegemonem pravice. Zatím daně zmrazil Babiš a ODS mohla jenom němě přihlížet. Právě tak důraz na přerozdělování je zajímavý jen slovně. Přerozdělování je ukotveno v zákonech a šestnáct poslanců ODS s těmi zákony vůbec nic nedokáže udělat.
Zbývá ještě téma svobody. To je ovšem hodně tenký led. Nová ODS by se mohla vyprofilovat jako disent vůči bruselskému byrokratismu. Na tomhle písečku už ale je několik báboviček. Především jsou to Svobodní, kteří v posledních volbách dostali 2,5 procenta hlasů, mají nárok na příspěvek od státu a na rozdíl od propadající se ODS jsou na vzestupu. Euroskeptické hlasy sbírá i skupina kolem Jany Bobošíkové. Úspěch neměla, ale přes dvacet tisíc hlasů nasbírala. Záleželo by na tom, jak inteligentně a přesvědčivě by ODS svoji eurorealistickou rétoriku vedla. Skepse vůči směřování EU je velká a postupně roste a však taky Václav Klaus jasně dává najevo, že tímto směrem by se měla pravicová politika ubírat.
Led je to však velmi tenký, protože je těžké udržet "rozumný eurorealismus". Hrozí nebezpečí šovinismu, rasismu, intolerance. Klausovi blízký server Protiproud nese jasné rysy předválečné vlajkařské ideologie. Musela by to být hodně silná osobnost, aby udržela lodičku ve směru eurorealismu a nedrcla do úskalí extrémů. Třeba Fiala takový kormidelník je, ale to se pozná až při kormidlování, nikoli při sepisování vysokoškolských skript.
Její láska se projevuje okusováním a Idoušek lásku opětuje. To se zase projevuje tím, se se před Norou válí na zádech, nejlépe v bahně a v louži. Takže průběhem procházky se z něho stává bahenní koule a nebýt blikajícího obojku, ve večerním šeru by nebyl vidět.
Domýšlivě bych si mohli myslet, že ten obojek vynalezli, aby kompenzovali následky vzájemné náklonnosti Nory a Idouška. Ale ne, oni ho vynalezli, aby kompenzovali smutnou skutečnost, že z našich lesů vymizely bludičky.