Je to velmi správné, že magistrát k takové prověrce přistoupil. Můžeme mít tisíc a jednu výhradu a můžeme do nekonečna namítat, že se průběh a následky katastrof předvídat nedají. Ano, nedají se předvídat stoprocentně, ale včasná příprava sníží škody. Jakpak by asi dopadla Praha v roce 2002, nebýt včas nakoupených a instalovaných protipovodňových zábran?

Je to srovnání kulhající na obě nohy. To, na co se Praha připravuje, není přebytek, ale nedostatek. Bez elektřiny se doslova zastaví život města a zásadně se ztíží existence jeho obyvatel. Je zde metro, jsou zde výtahy, jsou zde nemocní v nemocnicích závislí na elektrických přístrojích. Je tu komunikace, telefon, internet. Chod toho všeho bude vážně ohrožen.

Odhaduje se, že jednodenní výpadek neboli blackout způsobí diskomfort, po třech dnech to už bude vážné a po pěti dnech dojde k rozkladu státního stroje s dlouhodobými následky – i za předpokladu, že po pěti dnech začne elektrika fungovat.

Přitom odborníci upozorňují, že otázka nezní, zdali blackout nastane. Otázka zní, jak brzy. Obrovské riziko plyne z ideologického fanatismu zaměřeného na takzvané obnovitelné zdroje. V Česku se hovoří v této souvislosti o zločinu století, kdy především sociální demokraté v parlamentu uvolnili cestu k miliardovým ziskům ze solární elektřiny dotované daněmi. Obdobnou cestou se šlo v Německu, kde na severu země vnikly solární a větrné parky s obrovskou kapacitou. Chaoticky vyrobená elektřina se pak přelévá rozvodnou sítí. Němci uvažují o výstavbě tisíců kilometrů vysokonapěťových vedení, stavba by měla začít snad někdy v roce 2030. Přitom ty větrné a solární parky stojí už dnes. Přívaly nespotřebovatelné energie mohou snadno vyvolat výpadky, tedy blackout, se všemi myslitelnými negativními dopady.

Praha si dnes prověří, zda dokáže vydolovat z metra uvázlé cestující a jak dlouho vydrží záložní generátory v nemocnicích. Damoklův meč v podobě energetické smršti však zůstane nad našimi hlavami viset dál.

Je to ještě miminko
Gari bylo v noci špatně, Ljuba s ní velkou část probděla a já spal s Norou v Annině pokoji. Je o jako s malým dítětem. Žádné veselé povídání dneska nebude. Ono to jistě nebude nic vážného, ale znáte to vy, kdo jste měli co do činění s díťátkem: je to starost, i když jde o maličkost.