 |
Premiér Sobotka rychle zareagoval na páně Stropnického výlevy stran paralely ruské okupace z let 1968 a následujících s eventuální přítomností vojsk NATO. Zve ministra obrany na koberec a dá mu tam asi kartáč. Ale to nestačí.
Nejhorší na tom je, že to Stropnický myslel takzvaně dobře. Lidé u nás jsou skutečně citliví na cizí vojska a po generace jsou masírováni v obavách před cizími vojsky. Jako cizí vojska jsou interpretováni i vojáci někdejšího císařství, bez ohledu na to, že jsme do jejich svazku patřili a počet padlých se odhaduje mezi 120 a 200 tisíci muži. Něco jiného je podstatné a to nenapraví vysvětlení panu Stropnickému, že jsme se ocitli v předválečném stavu a že nelze plácat to, co jsme zvyklí vykládat jako rozumy někde v hospodě. Veřejnost totiž nevnímá zásadní změnu situace od našeho vstupu do NATO, nevěří v upřímnost aliančních závazků a naši lídři, ať už političtí vůdci anebo tvůrci veřejného mínění to nevnímají jako problém.Historický příklad: Němci a Francouzi spolu válčili po stovky let. Hektarová pole vojenských hřbitovů jsou dodnes viditelná. V uplynulém půlstoletí se podařilo Němce a Francouze smířit a ani jedni, Ani druzí nevnímají soužití jako problém. Zasloužili se o to političtí lídři s tvůrci veřejného mínění z obou stran.
Zpátky k nám. V uplynulých dvaceti letech jsme měli dvě osobnosti schopné oslovit veřejnost. Václav Havel a Václav Klaus. Václav Havel naskočil na líbivou ekologicko-levicovou rétoriku a odjel za horizont zájmu ve svém offroadu mercedes. Václav Klaus nám tu zbyl a pilně pracuje proti zájmu své země ve prospěch potenciálního ruského okupanta. Podařilo se mu podlomit sympatii k myšlence evropské sounáležitosti, dodal síly protievropským politickým proudům a prostřednictvím svých učedníků , jako je Petr Hájek a Adam Bartoš, šíří vysloveně vlajkařské myšlenky, které vytvořily v třicátých létech minulého století podhoubí fašismu.
Můžeme to kritizovat, můžeme to odsuzovat, ale bohužel v nabídce není nikdo, kdo by tomu dokázal efektivně čelit.
Vrcholní politici by k tomu měli být nejblíž. Intelektuálně na to má, jak se zdá, jedině Petr Pithart. Ten ovšem je dnes už za horizontem veřejného zájmu. Odpovědnost leží na aktuálních vůdcích. I ministr obrany patří k vůdcům. Minimální program pro něho: neplácat populisticky laděné banality. Jde do tuhého, ministerský předseda má odpovědnost vpravdě historickou. To že sprdne Stropnického je hezké a správné, ale to je hašení ohýnku kyblíkem. Měl by ukazovat cestu. cc
|
Gari a Nora dostanou kostičku. Ljuba ji pečlivě rozpůlí, aby byla spravedlnost. Jednu půlku dostane Gari, druhá náleží Noře.
Gari si položí svoji půlku bez tlapy a začne ji žižlat a okusovat. Nora svoji kostičku odnese na zahradu na neznámé místo. Potom se vrátí a pozoruje Gari, jak pořádá svoji kostičku.
Vše má svůj konec, i Garinčina kostička. Poté Nora velebně odchází na zahradu, po chvíli se vrací se svou kostičkou, usedne dva metry od Gari, položí kostičku mez tlapy a jme se rozjímat:? mám ji kousat, nemám ji kousat...
|