Ta dohoda zřejmě je a není na dosah ruky. Za situace, kdy zuří občanská válka, ovšem navíc válka nacionálně laděná – ve válce Severu proti Jihu přece jen bojovali Američané s Američany – je nemyslitelný návrat do idylických časů, kdy se budou všichni tvářit, že se nic nestalo a život půjde dál. Oddělení je nutné, ovšem jeho stupeň je na Ukrajině velká neznámá. Bavorsko je taky stát ve státě v rámci Německa, ovšem podobné řešení připadá na Ukrajině nejdřív tak v roce 2150, pokud se zítra přestane střílet a vše půjde vlídnou cestou porozumění. Gabrielova federalizace je slově totéž, co Putinova federalizace. Jistě má jiný obsah. Československo bylo také federace a horkým hlavám na Slovensku to nestačilo. Skotové se také chystají v referendu rozbít Spojené království a když se to jejich horkým hlavám podaří, bude z toho Rozpojené království. Ergo kladívko, ani federace není tak spásné řešení, jak si představuje Sigmar Gabriel.
Hodně záleží na tom, zdali se podaří uhasit horké hlavy na obou stranách. Rusko se o to očividně snaží, svědčí o tom odstranění Strelkova a dalších velitelů gerily. Jak je to ale na druhé straně fronty, kde skončil ozbrojený pochod Pravého sektoru na Kyjev? Každá revoluce požírá své děti. To je slavná historická poučka. Důvod je prostý, po revoluci musí nastat normální poměry a je tudíž třeba odstranit z cesty, kdo ve jménu idejí nastolili poměry abnormální. Je to sice cynické, ale dělo se to vždycky. O čem Merkelová jednala s Porošenkem máme jen kusé a zkreslené informace, ale dá se předpokládat, že jí spíš jde o uklidnění než o zjitření situace.
Podepsána byla Majča, pravděpodobně psí osoba zobrazená jak na pohlednici, tak na známce. Blahopřála Gari k dospělosti. Takže tímto Majče děkuji za pohlednici i blahopřání, jenom si ve skrytu mysli říkám, že dospělost není nic, k čemu je co blahopřát. Naštěstí si Gari z dospělosti nic nedělá a chová se tak jako dosud, jako štěně typu Hrom Do Police!