Jurečkovi teď budou mlátit o hlavu tabulkami a výkazy, jež svědčí o opaku.
Tabulek je ale více a statistik neméně. Pověst polského zboží poškodilo několik skandálů, namátkou připomeňme posypovou sůl ve slánkách v domácnosti – pravda, bylo i oficiálně konstatováno, že jde o totéž a že nikdo újmy nedošel, ale málo platné, posypová sůl byla ve slánkách. Pověst českého zboží poškodil metylalkohol v lihovinách, ten dokonce zabíjel, na rozdíl od polské soli. Politici teď zatančí rituální tanečky, Poláci si budou stěžovat, Češi se budou vykrucovat a zákazníci se rozhodnou, jaké zboží si koupí.
Pamětníci si možná vzpomenou na aféru s fridexem ve víně. Nešlo pochopitelně o fridex, ale o přísadu přidávanou do vína všude v Evropě, ale někdo to nějak vyhmátl a zneužil v konkurenčním boji a už tu byl kolotoč kontrol a skandálů. Víno s fridexem chutnalo stejně (ba líp) než víno bez fridexu. Chleba se sádlem posypanou polskou posypovou solí chutná taky dobře. Celou tu žabomyší aféru dlužno pozorovat s nadhledem. Má ale jeden důležitý efekt, nebo možná poslání: je třeba při koupi potravin zkoumat, co je na štítku napsáno. Země původu nemusí být ani tak moc rozhodující, jako expirančí doba výrobku. Prodejní řetězce dovedou být v tomto ohledu nelítostné a odtud hrozí větší nebezpečí než z polské posypové soli.
Bubák
Gari jde za bubáka, o tom dnes už není možno vést spor. Nejraději strčí hlavu pod deku a sleduje svět kolem sebe jinými informačními receptory, než jsou oči. Je to úkon zdánlivě jednoduchý přetáhnout si deku přes hlavu. Když o něm budete přemýšlet, zjistíte, že tak jednoduchý není. Vyžaduje poměrně složitou koordinaci pohybů a Gari je přece jenom pejsek. Na své straně má jen vědomí, co chce: být bubák. Taky tuší, že jí deka bubáctví poskytne. A pak se vrhne do akce, sestávající z množství pohybů. No a výsledek je – bubák. Námět k přemýšlení. Důležité je, že vím, že chci být bubák.
|