Na okraj těchto absurdit se rýsuje rostoucí sympatie Západu vůči Asádovu režimu v Sýrii. On je to sice hnusný vrah a padouch a plynoval své lidi a masově vraždil, ale málo platné, je jediný, kdo je schopen udržet v regionu pořádek, protože ničím jiným než krutostmi, masovými opravami a mučením se tam pořádek udržet nedá. Takto si počínal íránský šach, pročež ho Západ pomohl vrhnout a následoval režim neskonale krutější a vraždednější než byl ten šachův, navíc protizápadní a atomovou bombu chystající. Takto Západ zlikvidoval Husajna v Iráku a Kaddáfího v Lybii.
Zní to cynicky, avšak bohužel, fakta zdají se tomuto cynismu přitakávati. Západ si vytvořil sofistikovanou kulturu založenou na strategie spolupráce a z ní vyplývající tolerance a slušnosti. Jenže toto nikdy v lidských dějinách nebylo. Ty jsou vystavěny na síle, na krutosti, na konfliktu.
Vrací se středověk a můžeme jen čekat, kdy se středověká realita promítne i u nás.
Doufejme tedy, že po vystoupení nejvyšších islámských autorit dojde ke zlepšení.
Napříště bude Islámský stát zajatce jenom křižovat, místo aby je pekl zaživa.
Rekonvalescence
Z veteriny na Zbraslavi mi zavolali, jak se Gari daří. Málem mě to vzalo o zem. Nejenže večer před operací - kdo nečte pravidelně, pak dodám, že Gari jsme nechali kvůli zdravotním problémům kastrovat – připomněli, že nemá dostat jídlo a tři hodiny před zákrokem pití , ale dokonce se optali, jak se jí daří a jestli něco nepotřebujeme. To jsou ty momenty, kdy člověk závidí zvířatům.
Ale to jen na okraj, na tom nic nezměníme. Gari je v pořádku, ale ve své kůži není. Před chvilkou jsme byli na procházce, Nora našla ve škarpě odhozenou petflašku a Gari se jí nesnažila petflašku sebrat.
|