 |
Problém je v podobný tomu případu z pískoviště, kdy se porvali dva malí kluci a oba spoléhají na pomoc velkého bratra. Bez ruského zastání by povstalci dlouho nevydrželi a bez zahraniční intervence armáda rozvaleného zorumpovaného státu nedokáže povstalce porazit. Řešení opravdu není v dodávkách zbaní, tím by se dosáhlo jen dodávek zbraní druhé straně a ve výsledku by bylo jenom víc mrtvých, nikoli mír. Oba hegemoni, Rusko i Západ, když už tuhle rvačku připustili (je diskutabilní, kdo ji vyvolal, je příliš jednoduché tvrdit, že jedni nebo druzí) by ji měli postupně utlumit. Jenže nejtěžším protivníkem jsou jejich vlastní klienti, extremisté na ruské nacionalistické i na ukrajinské nacionalistické straně.
Situace vypadá bezvýchodně, určitou útěchu nám může být pohled na Balkán, na bývalou Jugoslávii. Není tam dobrá atmosféra a ještě po několik generací (pokud někdy) nebude. Ale aspoň se tam nevraždí. Kéž by se to dalo říct o Ukrajině.
|
Politicky korektní polibek
Ohlédnu se a ony se líbají! Obvykle se snaží chytit jedna druhou za obojek. Nekoušou se a obě zjistily, že obojek je vhodné uchopitadlo. Ještě lepší by bylo to plandavé ohaří ucho, ovšem to je uchopitadlo bolavé. Takže se při zápasech hraje o obojek – ejhle, zrodila se pravidla bojového psího sportu!
Toto ale nebylo chňapání obojku, to byl huban jak má být, čenich na čenich, scéna jak s Romea a Julie v novodobém, politicky korektním, tudíž lesbickém pojetí. Bylo mi věru divné, co t ty holky dělají a nebudu ždímat trapné krůpěje komiky předstíráním, že jsem si myslel, že je to huban déle než setinu vteřiny.
Fusekle zabavena a následoval boj za standardních pravidel: kdo chytí obojek druhého, vítězí v kole... na neomezený počet kol. Apropos fusekle, vyzrál jsem na ně. Byl jsme v Lidlu koupit sejra a koupil jsem si fusekle, popsané: pondělí, úterý atd. Věřím, že mi odpadne starost s párováním ponožek po vyprání.
|