Čtvrtek 12.3. 2015
,Nejasnost je kolem Jiřího Dienstbiera, kterému je permanentně přičítána velká budoucnost, avšak reálná podpora takovému přičítání neodpovídá. Až jednou tu hradbu nedůvěry prorazí, to budeme mrkat na drát. Místo umírněné sociální demokracie tu budeme mít Syrizu na český způsob, ze které se budeme vzpamatovávat roky, až hospodářský debakl povolí – ale to je ještě vzdálená budoucnost. Rozhodně to nenastane od zítřka.
Půjde i o změny stanov. Dvě podstatné jsou zjevně nesmyslné. O kandidátkách do voleb mají rozhodnout členové strany a nikoli stranický aparát. Ó ty boží prostoto, ó ty slepá víro, že čím víc voličů, tím víc demokracie! To teprve budeme svědky machinací s nakupováním hlasů. Dosavadní zkušenost s velkými politickými stranami ukazuje na to, že pozoruhodně malý počet lidí je schopen ovládnout významné páky moci. To je problém stranických bossů, my jim říkáme z Topolánkova návodu kmotři. Ti neovládli stát pomocí samopalů značky Thompson. Ovládli ho čistě demokratickými cestami, šikovně umetenými. Ovládali takto stranický aparát a složení parlamentu jen zprostředkovaně, skrze svoje nastrčence. Teď se jim otevírá cesta, kéž bych se mýlil.
Druhá změna stanov se týká ženského zastoupení. Na první pohled je to protiústavní nápad, protože odstraňuje princip rovnosti. Ale toto je silně politicky nekorektní pohled, třebaže vychází z litery ústavy.
Jak se pozná politicky korektní přístup?
Protože jde proti zdravému rozumu.
Prostoduchá
Zatímco Nora je intelektuál v naší rodině, přímočará Gari je ve srovnání s ní prostoduchá. Je to patrné už fyziognomicky. Nora vypadá jako Masaryk, kdežto Gari má upřímný bezelstný obličej jako z Ladova obrázku. Je zároveň bezelstná a lstivá. Jako včera. Sedím u počítače, kde jinde bych byl a najednou slyším, ťap ťap, přichází Gari . Něco nese. Podívám se, copak to asi nese. A podívejme, pytlík od frolíků! Frolíci, to jsou psí pochoutky, prodává se to v červených sáčcích. Mám jich vždycky plnou levou kapsu psí bundy. Přivolám, pes přiběhne, odměním. Jako v cirkuse, funguje to. No a pytlík jsem přechovával vysoko na okenním parapetu, nad lavicí v předsíni. Lstivá Gari vylezla na lavici, pytlík sebrala, frolíky sežrala. A pytlík mi bezelstně přinesla ukázat, jak to pěkně provedla.
|