Středa 29.4. 2015
,
Případ s matrací II.
Navazuji na včerejší vyprávění o tom, jak jsem nesl do svého ateliéru psí matraci a velikou krabici a nechal jsem Noru zavřenou v garáži, protože Gari se mi motala pod nohama tak intenzivně, že jsem si myslel, že mě doprovázejí dva psi. Nora objevena, matrace i krabice dopraveny do ateliéru. Matrace instalována. Následovalo velké nadšení a obě, jak Gari tak i Nora se chtěly na nové matraci uvelebit. Chvilku se to dařilo, převážně nikoli. Nadšení uvadalo, takže se přestěhovaly na starý pelech. Zase obě. Nová matrace byla atraktivní, protože byla nová, kdežto starý pelech je lákal svým osvědčeným pohodlím. Přelévaly se tedy jako osminová chlupatá vlna z pelechu na matraci a zpátky. Nakonec se přece jenom rozdělily, jedna na matraci, druhá na pelech. Která že kam? Záleželo na okolnosti. Jakmile jedna vstala, aby se protáhla, šup a už tam byla druhá. Jedna se šla napít a šup, už tam měla kamarádku. Počínaly si podle zásady, že je lepší to, co nemám a co má ten druhý.
|