Středa 20.5. 2015
,Asociace s Evropskou unií, natož pak snahy o vstup do NATO, je to poslední, co by měla Ukrajina řešit. Měla by budovat to, co se jí za pětadvacet let samostatnosti nepodařilo, totiž funkční právní a ekonomicky prosperující stát. Se zelenými mužíky v týle se jí to pochopitelně těžko podaří, ale nebude o nic úspěšnější s kusem papíru s hvězdičkami v kapse. Naopak, podpořeny budou iluze, které následně vedou k nerealistickým postojům, jež ústí do proklamací o dobývání Krymu a podobných nesmyslů. Čím dřív se jich zbaví a věnuje se reálným reformám, tím líp pro všechny a nejlíp pro ni samotnou. Asociační dohoda jí nepomůže a Rusy jí ze země nevyžene.
Ten kalich hořkosti ještě není vypitý do dna.
Záhada zůstane nevyřešena
Včera večer, když jsme si volali kvůli redakčním záležitostem, Jiří Wagner, takto redaktor Neviditelného psa, se mě neptal na názor ve věci zavedení poplatku za nemocniční pobyt, ani na jinou horkou vnitropolitickou nebo zahraniční kauzu. Chtěl vědět, zdali jsem přišel na to, proč Gari smrdí klihem. Milý Jiří a milí všichni, komu tato tíživá otázka leží v hlavě. Nevím a prozatím není naděje, že bych se to dozvěděl. Obě dámy, Gari i Nora, se včera opět nasmrděly svinstvem ze shnilé posekané trávy a byly po návratu z procházky zahnány do hadicového kouta v garáži a podrobeny brutální očistě za použití šampónu. Takže to, co tak nenávidí kriminalisté, došlo z naprosté destrukci forenzního materiálu. Leč nezoufejme. S pravděpodobností hraničící s jistotou jestli je někde v blízkém vesmíru zdroj klihového smradu, jedna, druhá nebo obě do něho vlítnou znovu. A snad se mi tentokrát zdroj podaří identifikovat.
|