![]() |
Ve stínu této veleudálosti bychom neměli pominout ještě jednu drobnost. Výzkumy ukázaly, že obliba vlády klesá a v únoru sestoupila pod jednu polovinu, tedy více občanů je nespokojeno, než spokojeno. Jenže i tak je míra spokojenosti podstatně vyšší, než tomu bylo u vlád předchozích. Je to tedy taková pozitivní nespokojenost.
Zaujalo mě
Tahanice kolem centra Klinika na pražském Žižkově pokračuje. Z nepochopitelných důvodů se do ní namotal i vicepremiér a ministr financí Babiš, ten Kliniku navštívil, nechal se tam vyfotit, cosi nasliboval a pak odjel a slíbené nesplnil. Ať tak či onak, mimořádně trapný je důvod, proč formálně úřady vypůjčitele vyhazují. Ona ta Klinika, poté ruina, byla zkolaudována jako zdravotnické zařízení a oni ti vypůjčitelé v ní vaří kafe. Tak mě tak napadá, na co asi byly zkolaudované ty vykřičené domy vroubící české ulice? Svět by se opravdu, ale opravdu nezbořil, kdyby ty horlivé mládence a děvy nechali na pokoji. Bylo by o jednu trapnou aféru míň, ono by jich zbylo dost, aby bylo nad čím se rozčilovat.
![]() |
Garinka je už doma
![]() Na procházky teď chodím jenom s Norou. Jsou to trochu smutné procházky, Nora se mě drží jak přilepená a musím si s ní hrát tu její hru na šišku. Tak tedy jdu lesní pěšinou, ženu před sebou šišku, a myslím na to, co je to být šťastný: byl bych šťastný, kdyby to v pátek ráno bylo jako ve středu ráno. A když byla ta středa ráno, copak jsem byl nějak zvlášť šťastný? To musel přijít kanec, aby mi připomněl, jak snadno může člověk (a pes) přijít o štěstí, které vůbec nevnímá. Takže jsme u poslání: vnímejte své štěstí a dávejte pozor na kance, je jich všude kolem plno.
|