Úterý 28. 2. 2017,

• Rusko chce do rozhovorů o Sýrii zapojit i Kurdy
• Británie se zahájením brexitu ukončí volný pohyb osob z EU
• V CDU/CSU se ozývají hlasy, aby Merkelová zahájila kampaň
• Vláda se na zákonu ke zbraním neshodla, rozhodne Parlament
• Olomoucký hejtman Košta odvolán, nahradil ho poslanec Okleštěk
• Vláda rozhodla o příspěvku na opravy silnic či růstu nemocenské
• Většina obchodníků je na EET připravena, tvrdí Finanční správa
• Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje
• Počasí v Praze: oblačno, 15 °C Akt zoufalství a odporu
  Vláda nepodpořila nápad ministra vnitra Chovance, že by lidé měli mít v případě ohrožení země právo použít zbraně. Nápad je to rozhodně neobvyklý a očividně nezralý. Nicméně není v rozporu s právy občanů svobodné země. Zřejmě vznikl jako reakce na snahu Bruselu zastavit islamistické násilí tím, že se Evropanům seberou zbraně. Je dobře, že se tomu Chovanec snaží čelit. Nápad Bruselu je zavrženíhodný. Čeští občané byli násilně odzbrojeni dvakrát, nejdříve nacisty a poté komunisty. Nechci dělat paralely, ale prsty na klávesnici svrbí: rovnítko se ovšem dělat nedá, rozdíl tu je obrovský. Nacisté a komunisté odzbrojovali občany, protože se báli odporu proti diktátorskému režimu. Brusel chce občany odzbrojit, protože to velí diktát levičácké ideologie, to zaprvé, a také proto, že na systému nařízení a zákazů staví svoji existenci to byrokratické monstrum, které se v Bruselu vytvořilo mimo demokratické struktury jako samovolně se šířící organismus. Mechanismus toho šíření popsal už před půl stoletím profesor Parkinson. Chovancův pokus je tedy akt zoufalství a odporu v jedné dílčí větvi bruselského příkaznictví. V tomto smyslu je třeba ho ocenit a vítat a neměl by být jen tak jednoznačně a pro vždy zavržen. Naopak, měl by se stát odrazovým můstkem k něčemu jinému.

  Otázka zní, k čemu. Domobran švýcarského typu u nás nemá historické kořeny. Spíš je třeba podporovat myšlenku aktivních záloh. Lidé ochotných sloužit dobrovolně ve volném čase v ozbrojených silách ale mnoho není a nebude a nelze tudíž na nich budovat obranný koncept.

  Má tedy být právo držet zbraň zaručeno ústavou?
  Ústavní právníci by se měli vyjádřit k tomu, zdali to tam implicitně zakotveno není. Souvisí to se svobodou jako takovou a ta v ústavě zakotvena je. Zákon jasně vymezuje podmínky držení zbraně a stanoví meze jejich používání. Je to tak? Domnívám se, že ano. A pokud to tak je, pak pokusy sebrat lidem zbraně jsou protiústavní. Je to tak? Domnívám se, že ano.

  Velký bratr vidí Já jsem Velký bratr a Ljuba je Velká sestra. Máme kameru v pokoji, kde přebývají pejskové a když jsme pryč, sledujeme co dělají. Praktický význam to nemá – máme to asi rok, když jsme to nainstalovali, hned jsme viděli Garinu mi ožírat pantofel. Co s tím naděláte, když jste v kině? Posledně jsme zapnuli kameru a vida: u pejskovkého pelechu něco černého a něco bílého. Moc velkou rozlišovací schopnost ta kamera nemá. Copak to je? To černé, to je určitě lepicí páska, která upevňuje Garině obvaz na tlapě. No a co jiného než obvaz je to bílé? Taková byla úvaha. Vše se vysvětlilo, To černé, ano, to je páska. Ony ji rvou společně, Gari víc a Nora pomáhá. Ovšem pod páskou je fusekle a teprve pak je druhá vrstva obvazu a pod tím obinadlo a vata a obinadlo. Pejskové se nedostali skrz fusekli. Tak aspoň rozsápali plyšové prasátko. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->