 |
Podle Pavla Bělobrádka je Jiří Čunek kazisvět, který se lete do věcí, kterým nerozumí. Obul se do něho hned po návratu z Ameriky. Důvod je prostý, Čunek byl odjakživa proti koalici se STAN a přispěl k tomu, že ji lidovci odpískali.
Pátek zdánlivě Bělobrádkovi přitakává, protože v médiích letí slogan, že by koalice lidovců a STAN podle průzkumů dostala 9,5 procent. To je typická mediální fikce. Jde o zjištění agentury MEDIAN a z tohoto zjištění vyplývá, že se pozice nezměnila, je v podstatě stejná jako pozice zveřejněná o jeden a o dva měsíce dozadu.
Bělobrádek si opravdu na Čunkovi zaskákal jako na trampolíně. Je to podle něho regionální politik s klesajícím vlivem za hranicemi kraje a je jeden z 30 členů představenstva a jako takový svérázná postava.
Bělobrádek se dostal tak daleko, že slov vážit netřeba, protože kostky jsou vrženy, události se valí, až se dovalí k volbám a ty dají zapravdu tomu či onomu. Pokud bude součet hlasů lidovců a samostatných STAN přes deset procent, pak ovšem bude po Čunkově břiše skákat Bělobrádek. To ale je vize značně nepravděpodobná, takže se Čunek o stav svých břišních svalů reálně obávat nemusí. Věci se zatím rýsují spíš tak, že Čunkovy vize více odpovídají realitě. Své názory Čunek formuloval před týdnem v Právu. Vyvolal rozruch mimo jiné tím, že pochod homosexuálů označil za pochod smrti této civilizace a podpořil v něm perspektivu spolupráce lidovců s – pravděpodobně – vítězným ANO. Řekl v něm, cituji z Práva: Sám jsem přesvědčen, že Babiš v politice nepřekročil mez, za kterou bychom s ním nemohli spolupracovat. Je to silný partner, je na něm třeba ocenit, že například EET hlásal, a taky ho udělal. Jsem přesvědčen, že jiný ministr by to takhle neprosadil. Ono to Právo prezentuje zajímavý pohled na problematiku i týden později. Profesor Zdeněk Jičínský opět v interview zpochybnil tvrzení, že duo Babiš a Zeman oslabují českou demokracii. Dělá rozdíl mezi osobními názory a praxí ústavních a státních institucí. Ty jsou zavedené a k jejich změně by bylo třeba mnohem širší politické podpory, než jakou může reálně poskytnout ANO.
Proč se tím zabývat? Současná exaltovaná politická atmosféra vede ke štěpení společnosti. Ta je rozštěpená kolem figury prezidenta, tady se ostatně prokázala zhoubnost populistické změny ústavy a zbrklého rozbití stávajícího systému. Příklad takového hlubinného štěpení poskytuje současné Polsko – rozdělené na liberální a konzervativní polovinu. U nás dosud taková hluboká brázda nebyla, teď ale reálně hrozí její vytvoření. Jak reálné to nebezpečí je nerozhodnou žádné průzkumy veřejného mínění, ale volby.
|
Ljuba se má vrátit až později večer, to je příležitost se podívat na nějaký pěkný film. Přítel Knébl (Woleschko.cz) mě zásobuje. Strčím do přehrávače Anděle a démony a sám se obložím dvěma anděli nebo démony, jak se to vezme: Gari po levici, Nora po pravici, je třeba distribuovat přízeň spravedlivě.
Film mě baví, pejskové podřimují. Je to film dlouhý, dneska se jiné netočí, dvě hodiny žádná míra. Padouši postříleni, hrdina se projeví být ještě větším hrdinou. Kontroluju čas, je ještě dvacet minut do konce. Nejsem sice žádný fanda na detektivky, ale tolik o nich vím, že je mi to podezřelé. Právem. Ta nejnapínavější epizoda, to finále, má teprve přijít.
V tu chvíli se pejskové vymrští a řevem se ženou po schodech dolů ke dveřím. Aha, Ljuba přijela, řekl jsem si a jdu vítat.
Ljuba nepřijela. Pejskové vyběhnou ven, Gari se nespokojeně rozhlíží a protože je chladno, zaleze domů. Nora se vyčurá a splyne s křovinami, musí to tam projít, aby zkontrolovala, jestli tam nejsou nepřátelští kocouři (/všichni kocouři jsou nepřátelští). Vynoří se až na čtvrté, důrazné zavolání.
Vracíme se nahoru, rozběhnu přehrávač a s hlavou Gari zleva a hlavou Nory zprava v klíně se mohu věnovat strhujícímu finále. Bez intermezza bych si ho tolik neužil.
|