Podporu tehdy ochladil sám Drahoš s tím, že chce být nestranický prezident. Není zatím jasné, zdali odmítne i tuto opakovanou námluvu. Nástup Topolánka hodně scénou zamíchal. Zapomenuty jsou billboardy, na kterých byl vyfocený nahatý, komplet i s pindíkem, na veselém odpoledni v Berlusconiho vile. Pindík zastrčen, nyní tu máme dějinami poučeného zralého muže, schopného vytáhnout káru z bláta. A co Drahoš, ten slušný, proevropský intelektuál?
Výsledek se ještě hůře předvídá než před – dejme tomu – čtrnácti dny. Pořád je třeba kalkulovat s tím, že o výsledku rozhodnou lidé, kterým politické děje zabírají zhruba pět procent výhledu z okna. Topolánek je pro ně jistě zřetelnější figurou, než pan Drahoš nebo pan Horáček.
Otázka zní, s čím si budou Topolánka spojovat. Anebo ocení, že je vcelku zábavný.
Jak se zdá, tato vlastnost nabývá na významu.
Drahoš nemá pindíka ve svém politickém portfoliu, zato má podporu lidovců.
Volič rozhodne, zdali je to výhoda nebo zátěž.
Gari s Norou žijí bok po boku. Jejich pelechy sousedí a v obýváku má každá svoje křesílko – dejte psovi křesílko a on pak nepoleze na to vaše, takto je to prosté. V pondělí byly nakrátko oddělené od sebe. Garinu jsem vezl na veterinu na očkování a Nora zůstala doma.
Jak dlouho jsem mohl být pryč? Tak hodinu, možná půl druhé. Pak jsem se vrátil s Garinkou domů.
Bylo to vítání, jako kdybych byl pryč půl roku. Hlavičky k sobě, obíhání dokolečka, očichávání, jestli ta druhá je opravdu, ale opravdu opravdu ta druhá a ne jenom nějaký avatar. Výlevy lásky a soudržnosti.
Až přijedeme do garáže v Břežanech, kde mám pracovnu, a budou se zase prát, jako se tam vždycky v garáži perou, tak jim to připomenu.