On byl Cohn-Bendit vždycky přítel radikálních kroků. Už jako mladík vynikl při studentském jaru 1968 v Paříži a napsal knihu Levičáctví a v ní odsuzoval Lenina jako prohnilého kompromisnéka, kdežto ten správný revolucionář byl Baťko Machno, to byl ten, který poopravoval zajatce kulometem a seděl při tom na kolotoči. To se Cohn-Benditovi zřejmě trvale zalíbilo.
Je jasné, že přitujhuje – a to si namlouváme, že Rakousko je našim postojům blíž než jiné země. Rakouské politické trio si hodně slibuje od přechodu z jednomyslnosti k většinovému hlasování. Přitom právě to je princip, který je u nás nepřijatelný: prošel Lisabonskou smlouvou, ale konkrétně kvóty byly protlačeny většinově a to vyvolalo krajní ostražitost. Je dobře si uvědomit, že máme za sebou čerstvě prezidentské volby a že proti kvótám byli všichni kandidáti a ve finále oba, s tím rozdílem, že to Miloš Zeman říkal tvrději a rozhodněji než Jiří Drahoš. Nicméně i on ilegální imigranty odmítal.
Premiér Andrej Babiš se pokoušel v Davosu naše stanovisko vysvětlit. Jeho projev je dostupný na webové stránce vlada.cz. Co je mu ale platné že umí anglicky, francouzsky a německy, když ho nechtějí poslouchat?
Spíš je to přískok nebo dokonce vskok. Do auta skáče první Gari. Bez rozmýšlení udělá hup a už je tam. Pak se otočí a čumí, kde je Nora. Tím pádem Nora nemá místo, nemá doskočiště. Poselství je jasné, Gari říká – tak kde jsi, kde se flákáš, já tu už dávno jsem a ty dole vejráš!
Bodejť by nevejrala, když nemá to doskočiště.
Když ale náhodou skočí dovnitř první Nora, jde až na druhou stranu od dveří a usedne. Doskočiště je dost velké pro tři takové Gariny. Ta přijde, skočí a tváří se zadýchaně. To byl fofr! Málem jste mi ujeli. To na mě nemůžete chvíli počkat?