Je to vskutku podivný svět, ve kterém žijeme. V parlamentních volbách protestní strany vyhrály, ale nic povzbudivého z toho neplyne, protože ony jsou i ve vzájemném protestu proti sobě. Situace na Slovensku se už vymyká jakémukoli pochopení. Prezident republiky vyzývá k nahrazení vlády bez ohledu na ústavní mantinely a předseda vlády ho osočuje ze spiknutí se zahraničním oligarchou.
Jeden propletenec má aspoň jakousi naději na rozpletení. Babiš překvapivě navrhl odvolat Ondráčka. Je to samozřejmě hodně pikantní, když jeho vlastní poslanci ho do funkce zvolili, ale budiž. Občanští demokraté navrhnou Ondráčkovo odvolání a lidovci budou prosazovat veřejné hlasování. Tím zaženou Babiše do kouta a bude muset odvolat co odvolal anebo přivolat co přivolal.
Budeme mít o čem psát. Ovšem k vyjasnění situace, upevnění systému a najmě pak k vytvoření pevné, respektované a efektivní vlády to jistě nepovede.
Vstávám a koukám – sníh se sněhem! Pejskové jsou ještě zavrtaní do svých pelíšků a já tu sedím a klepu do klávesnice a přemýšlím o věcech příštích, tedy hodně příštích.
Mrazy skončily. Bylo až pozoruhodné, jak se v těch mrazech práší – ještě včera jsem si všiml, jak se Garince práší za patičkami, když utíká po cestě. Po návratu z procházky pejskům utírám tlapky, spíš z důvodů výchovných než z akutní nutnosti. Špinaví jsou nejvíc na zádech – to jak se pošťuchují a perou, naťapkají si na záda prach.
Tak tahle éra podle všeho skončila. Čeká mě bahno, po návratu sprchový kout v garáži, frotýrování tlapek, šlápoty na dlažbě.
Blíží se jaro.