Ceremoniál 28. října nebude
Jde v podstatě o prkotinu, na vývoj pandemie to nebude mít žádný vliv, nicméně atmosféru ve společnosti to bude mít dobrý vliv. Hradní kancléř Vladimír Mynář oznámil, že se prezident Miloš Zeman rozhodl odložit udílení státních vyznamenání na slavnost 28. října v příštím roce. Je to správné rozhodnutí a je třeba ho kvitovat pozitivně.
Dosavadní prezidentův postoj se dá vykládat i tak, že není dobře se sklánět před nepřízní osudu. Bezděky jsem si vzpomněl na epizodu z velké války, kdy 9. srpna 1942 se v obleženém Leningradu hrála Šostakovičova Sedmá a hráli ji muzikanti, kteří hlady sotva drželi nástroje v rukou. Nicméně příměry kulhají. Není válka, Němci nejsou před hradbami, je jenom epidemie a s ní přišla pravidla pro každého. Prezidentovo rozhodnutí není kapitulace, je to přitakání disciplíně, která se týká nás všech, a zároveň i zdravému rozumu. Taky vkusu. Dovedete si představit, jak uděluje orouškovaný Zeman orouškovanému Prymulovi Bílého lva?
Černého Petra, mohli bychom mu dát pracovní název Blb roku, ale převzal pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib svým rozvášněním kolem – podle něho – chystané žranice na Hradě. Od příštího úterka bude překážet v některé z pražských nemocnic. Praha je jedno z center pandemie, takže by se dalo čekat, že primátor nějak rozumně přidá ruku k organizování, od toho je primátorem (kam se vecpal, třebaže volby vyhrála ODS). Nahrál tím na smeč právě Hradu, zesměšnil se, a opět se ukazuje, jak jsme se mýlili, když jsme si mysleli, že nejhorší primátor v dějinách města od Libušiny věštby byla Krnda.
Opravdu, Hřib by si měl hledět vyhlašování války Číně a uklidit se někam do raketového bunkru a neplést se do věcí, které bývají doménou dospělých lidí.
Bartoš for Prime Minister
Jestli si až dosud myslel Petr Fiala, že stojí jako první ve frontě na ministerského předsedu, až padne Babiš, pak má námět k uvažování. Ivan Bartoš se už ve Strakovce vidí, sdělil do Právu a zpráva se rychle roznesla. V rozhovoru s listem se nedomáhal čtyřicetiprocentního výsledku v koalici se STAN, stačil by mu třicetiprocentní. To není zas tak nedosažitelná meta, podle toho ovšem, co se v příštích dvanácti měsících stane. Covidová epidemie zjevně deklasuje každou vládu, takže Babiš možná odejde, ale co když premiér Bartoš vládu opravdu zdědí?
Budeme ale v dobrých rukou. O lockdownech budou Piráti hlasovat ve vnitrostranických referendech.
Stane se, že jdeme na procházku, Gari, Nora a já, a přilepí se na nás pejsek. Naše holky jsou fešné a není tedy divu, i když jsou obě kastrované a pejskové to jistě poznají. Ale, poznají nepoznají, občas se k nám přilepí a že půjdou s námi.
Gari se s Novou střídají ve vrčení a zahánění. Dneska ale vrčely málo. Já chodím docela rychle, jsem vyznavač chůze „nordic walking“ s hůlkami a dbám na pořádný odpich, takže se valím krajinou docela rychle. Přilepil se na nás pejsek provázený paní, která neměla hůlky a nevalila se krajinou moc rychle. Dá se říct, že se valila. Co teď s tím?
Někdo to řeším pauzou. Prostě se zastavím a počkám, až moje dámy vetřelce odpálí. Dneska se mi ale čekat nechtělo a tak to chvílemi vypadalo, že budu mít tři psy.
Nemám tři psy. Paní valivá kulička odpadla a pes, jaký pán, takový krám.
Kdo by nám dlouhodobě stačil?