Na to nedojde, sám Donald Trump už dal pokyny k předávání agendy a teď už jen může doufat, že čas zahladí nepříjemný pocit, jaký jeho poslední extempore zanechalo i v mnoha těch, kdo mu drželi do poslední chvíle palce.
Joe Biden tedy nastupuje a máme se na co těšit. Hlavní poselství jeho tiskové konference: Spojené státy nebudou vstupovat do zbytečných konfliktů, avšak zachovají si pozici světového lídra. To prohlásil v den, kdy ruská a válečná loď byly vzájemně ve vodách Japonského moře na patnáct metrů od sebe a hrozilo nebezpečí, že Rusové to doslova napálí do Američanů, kteří údajně vnikli do jejich teritoriálních vod. Které konflikty posledních desetiletí nebyly pro Ameriku zbytečné? Vietnam, odkud museli odtáhnout a nechat spojence komunistickým popravčím četám? Irák, dnes země v rozvratu? Afghánistán, ten mlýnek na maso, ve kterém zatím pohořeli všichni světoví lídři?
Takže americký budoucí světový lídršip, jak se hezky česky říká, je ve stínu otazníků. Vykřičníky jsou nad odhodláním vrátit se do mezinárodních organizací. V praxi to bude znamenat, že Biden otevře penězovody darebným spolkům, obvykle zaměřeným proti zájmům svobodného světa. A samozřejmě podpoří Zelený úděl, toto skupinové šílenství, které vede svět k úpadku za pokřiku o pokroku a modernizaci.
Nicméně úspěchy Trumpovy pistolnicky divoké zahraniční politiky jsou tak zjevné, že ani Biden nebude takový blázen, aby jednou pootevřené a otevřené dveře zavíral. Leda by ho k tomu donutily jakobíni z levice demokratické strany.
Večerní procházka na Woodstockové louce se odbyla ve tmě prostoupené mlhou. U nás ve Zvoli je mlha i když jinde je jasno, jakmile nastane inverze, je tuplovaná a rozlévá se do širokého okolí. Takže mlha taková, že jsem se dokonce spletl a zabočil na jinou příjezdovou cestu, než jsem měl v úmyslu jet. Nakonec jsem pejsky dopravil na místo, vyložil a oni se rozběhli s modře svítícími obojky.
Ta dvě strašidla: to první se vynořilo na obzoru, mohutné, velebné. Hele Golem, řekl jsem si a přemýšlel, kde má tahle verze ten slot na šém. Jenže to nebyl Golem, byl to jezdec na koni. Na čumáku neměl ten kůň lampu a na zadku ani tu odrazovou destičku. Řekl jsem Dobrý den a ono mi to neodpovědělo, takže to asi bylo strašidlo převlečené za jezdce na koni. Teď mě napadá, že možná nemohl na pozdrav odpovědět, že to byl bezhlavý jezdec. Tak nahoru jsem ale v té tmě a mlze neviděl.
Druhé strašidlo bylo nejdřív světelné, pak se z rozhoupaného světla vylouplo auto. Jelo jaksi divně, strašidelně. Projelo těsně kolem nás, takže jsem viděl dovnitř.
Řidič psal na mobilu SMS.
Taky ne strašidlo, ale blbec.
Setkání jsme přežili všichni tři, pejskové i já a jsme doma u krbu a mlhu zanechali za temným oknem.