U nás na to jdeme jinak. Nejdřív se objedná naprogramování e-shopu na prodej elektronických známek za čtyři sta mega. Je z toho skandál, poté skupina programátorů na popud Tomáše Vondráčka uspořádá hackaton a nový e-shop naprogramuje za odpoledne. Ten jde do kopru, původní projekt také a objedná se nový e-shop za 310 milionů. Přichází koronakrize a na lapálii se zapomene. Třeba se po dálnicích už nebude jezdit.
Život jde dál a programuje se nový e-shop. Ten se otevřel v úterý 1.prosince a následně ho vypnuli. Ministr také dopravy Karel Havlíček vypnutí objasnil slovy, že je to ochrana před přetížením. Je to jako když si koupíte parádní oblek a dáte ho do skříně, aby se neumazal a neobnosil. Jenže ono je to ještě jinak. Než to stačilo spadnout, byli lidé, kteří to shlédli a žasli, co je to za paskvil. Podívejte se na tweet programátora Martina Jurici zde. Tohle opravdu není odladěný e-shop. Jsem asi zhýčkaný z úrovně e-shopu, kde kupuju granule pro psy...
Do konce roku zbývá skoro měsíc. Jestli tu demoverzi nedají do té doby dohromady, pan Vondráček by o Silvestra mohl svolat další hackaton. To by bylo silvestrovské povyražení!
Divil jsem se už na začátku roku, když skandál vypukl a divím se i teď: opravdu se nedal ten program od Slováků koupit? Vím, že vysvětlovali, proč to není možné. Hlavní problém je ve skutečnosti asi v tom, že by si na tom nikdo nenamazal kapsu.
Přijde Gari a upře na mne oči. Je mi jasné, že došlo k nějakému neštěstí. Ne snad, že by se ona nebo Nora neslušně zachovala, to naši pejskové nedělají. Kdyby mi rozžvejkala pantofel, netvářila by se provinile – byl by to akt přízně, tedy čin pozitivní. Ale ani to už dávno naši pejskové nedělají, ledaže by to byl zimní pantofel vystlaný umělou kožešinou, jak se to nedávno stalo Ljubě. Taže proč ty oči?
Jdu do pokoje a hned vidím. Nora na křesílku, kdežto Gari má křesílko… nejen že shodila deku, ale shodila na zem i sedák. Co s tím?
Vrátím sedák na místo, přikreju dekou a pejsek je zase spokojený.
To je konečný cíl všeho našeho snažení.