Vždyť i ta základní opatrnost nabádá nelézt do něčeho, co se tak moc podobá oprátce, že to s největší pravděpodobností oprátka je. Žádná rada chytrou karanténu ze země nevydupe. Pak nastane otázka, kdo nese odpovědnost. No přece osoba v čele.
Už vidím, že ještě nestrannější pozorovatel se mi za předchozí odstavec vysměje. Jestli Andrej Babiš něco skvěle ovládá, pak je to umění hodit odpovědnost za nezdar na někoho jiného, kdežto smetanu ušlehanou někým jiným slízat sám. Smetana v tomto případě opravdu nehrozí.
Proč ta skepse? Dokud se má trasování provádět telefonicky, pak je to celé jenom k smíchu. To prostě nejde zvládnout a prokázalo se to na Karvinsku. Nasazení armády je zoufalý pokus, jak to dát do chodu. Aby to mělo smysl, muselo by to být automatizované na bázi hlubokého provázání sítí. A něco by to muselo vyhodnocovat a řídit. Co je to něco? Napovídá nám situace v Izraeli. Tam jim to fungovalo, protože nasadili dohledový aparát původně namířený na arabské teroristy. Když ale těch klientů – tedy lidí postižených virem – bylo víc, systém se zhroutil, protože ty počty nezvládl.
V Izraeli mají aspoň něco, co se může zhroutit. U nás nemáme nic. Tak se držme zdravého rozumu a moc nelezme na večírky a když polezeme, nesdílejme brčko. A když budeme sdílet, tak se nedivme.
Přitom to zkraje vypadalo tak pěkně: ráno žádné horko, sluníčko. Vyrazili jsme v kompletní sestavě na posekaná pole za Okrouhlem, tam se pejskové proběhnou jedna radost.
Což o to, proběhli by se. Ale stejná úvaha tam přivedla dva jezdce na koních. Tihle jezdci obvykle jezdí pomalu, uvážlivě. Tentokrát to bylo jinak. Ráno se tak vydařilo, že si jezdci usmysleli to vzít klusem. Pěkně rychlým. Takže kroužili po posekaném poli. Garině to bylo jedno, ale Nora? Ta, když to viděla, otočila se a mazala zpátky k autu. Tady nebudu. Tady blbě hrajou.
Takže Ljuba zůstala s Garinou na poli a jáí vzal Noru do lesa. Tam byla spokojená. Nikde nikdo na koni.