Takže paradoxně je Zeman v pozici krále Jana, který se nechal vysadit na koně, tasili mu meč a vtiskli mu ho do dlaně a koně nastrčili do bitevní vřavy.
Zemanovi nafoukli člun, nasadili ho do něj bez přítomnosti fotografů (a to je dobře, chválím to a paparacovství by bylo ještě hnusnější než obvykle) a nasunuli do rybníka. Každý svého image strůjcem, ale ruku na srdce: jeho voličům se takový image líbí a druhou ruku na srdce, je jich víc než voličů protivníka.
Nezbývá než panu prezidentovi mávajícímu z paluby Challengeru popřát pohodový zbytek dovolené a nám přát, aby nestropil ostudu, až se ve středu potká s americkým ministrem zahraničí.
K tomu prvému nepochybně dojde, na to druhé bych nesázel, ostuda bude, to by nebyl Zeman, aby nebyla.
I to se jeho voličům líbí, takže zase vše souvisí se vším.
Všichni jste někdy viděli stožár vysokého napětí. Vídáme ho až příliš často. Kolem jednoho takového chodím pejsky na procházku, když se motáme kolem Oleška. V sobotu ráno jsme tudy šli a vida, u stožáru auto a chlápek si připravoval štětky a kýble. Dal jsem se s ním do řeči. Byl to Ukrajinec a jak říkal, chystal se stožár natřít.
Večer jsme tudy šli znovu a on si balil fidlátka. Chápete to? On tam na tom stožáru byl v té výhni 32 stupňů a visel tam na špagátě a natíral ten zparchantilej stožár. Zase jsem se s ním dal do řeči a to mi řekl, že ho bude přetírat ještě na hnědo. A opravdu, zatím to bylo jenom základovkou.
Co až se jednou Ukrajinci na takovou robotu vybodnou? Kdo bude natírat stožáry?
Pravda, Garina se o kýbl s barvou velmi zajímala, ale nemyslím si, že nasazení Gariny by bylo to správné alternativní řešení. Aktuální není. Zatím je tu Ukrajinec ochotný viset za špagát na stožáru a štětkovat ho v tropickém vedru. Prej má 25 korun za metr čtvereční, ale možná kecá.