Jisté (nebo skoro jisté, copak je něco úplně jisté?) je, že se vláda nechystá obnovit restrikce z letošního jara. Ty by ekonomika už nepřežila, a navíc, podobně se na věc zjevně dívají i ostatní státy. Důležité je, že nejsou návaly v nemocnicích a že tedy bezprostředně nehrozí vize mrtvol v mrazírenských automobilech.
Našinci to ale přece jen vrtá v hlavě: kujva, kujva, když ten kolotoč začal proto, že se pár stovek lidí vrátilo z lyžování v Itálii, nemáme se bát jádra nákazy na Karvinsku? To z té Karviné udělají ostrov a zakážou trajekty? Má hlava opravdu není jediná, kterou to napadne, a není tedy divu, že jsou lidé opatrní. Kina už jsou otevřená, ale… Koukám na mé domovské Cinemacity na Smíchově: hrají sice v 11 sálech, ale vetšinou jen jedno představení a žádná hitparáda to taky není: nevidím moc důvodu, proč se tam vypravit, jenže Cinemacity (a další kina, respektive světové distribuční společnost) nemají moc důvodu, proč nasazovat trháky, na které čekáme, jako je nový James Bond. Říkají nám, že se musíme naučit s kovidem žít. Zní to moudře, ale mám pocit, že je to pěkná blbost...
Je konec června a posekali Woodstockovoou louku. Co že je mi do toho a proč tu událost vítám v titulku? To proto, že tam už byla tráva tak vysoká, že mi v ní pejskové zmizely a potvory vždycky zalezly k nějaké myší díře, aby se pokusily vykopat myšího krále. Jak Gari, tak Nora vcelku poslouchají, ale je to jako ve Švejkovi: že přijde někdy na člověka takovej moment, že je ke všemu hluchej jako pařez. No a na psa ten moment přijde, kdy stane nad myší dírou a když ještě je dotyčný pes ukrytý travnatou clonou, tak pařez je proti němu rys ostrouch.
Takže clona už není, je posekáno a skoro všechno svezeno. Znamená to, že teď už Gari s Norou líp poslouchají a nechají se od myšího krále odvolat? Co vás nemá. Kopají a mne si nevšímají. Rozdíl je v tom, že teď na ně vidím a mohu se o to víc vztekat.